Všechno je to bizár. Bizár, lidově řečeno pakárna, začíná už tím, že poslanec Babiš objíždí karavanem republiku a pořádá mítink bez jasného určení, snad ve prospěch své strany ANO, snad ve prospěch své kandidatury na prezidentský úřad – dosud nezveřejněné. Voda je kolem toho zčeřená už dlouho, v posledních dnech víc. V závěru týdne došlo k incidentům s policií, která se – jak se ukázalo – se angažovala na Babišově straně s mimořádnou vehemencí. Případy se zabývá ministr vnitra i policejní prezident, 240 policistů půjde na jednodenní školení o zásazích a přítomnosti policie na shromážděních. Další bizár. Investigativní reportér by měl úspěch zaručený, kdyby se mu podařilo v převlečení za automat na kafe se vetřít na takové školení a zaznamenat, kterak jsou policisté školeni, že si nemají brát od svolavatele čepice.

Nicméně největší bizár, jak se zdá, nevzešel od policie, ale od Andreje Babiše samotného. Ten snad měl navrhnout – prý na doporučení policejního prezidenta, aby jeho odpůrci měli na shromážděních vyhrazené místo. Takto to vykládá na svém videu. Představa je to inspirativní. Babišovi zřízenci před začátkem mítinku vyčlení místo pro odpůrce – jak? Štětkou a barvou na vozovce? Páskou, třeba tou plastovou pruhovanou, s nápisem MÍSTO ZLOČINU? Pak by ovšem šlo o zábor veřejného prostranství. Podle vyhlášky totiž oznámená demonstrace NENÍ zábor místa, kde se oznámená demonstrace koná. Jenže protest proti oznámené demonstraci není oznámená demonstrace, to by musela odpovědná protestující osoba protest nahlásit (i s tím vyhláška počítá, že na jednom místě se může konat mítinků víc). Byl by to zábor nebo nebyl? A hlavně, jak to zařídit, aby se odpůrci shromažďovali na vyhrazeném místě (Jak by se jmenovalo? Odpořiště podle vzoru parkoviště mi připadá jako nejschůdnější řešení)? Možná by to zařídili těžkooděnci.

Ale bez legrace, byli jsme se ženou svědky mítinku nacistů před radnicí v Mnichově, bylo jich do deseti, a kolem nich obrovské odpořiště plné rozlícených Mnichovanů v počtu do tisíce. No a kolem nácků stáli těžkooděnci se štíty, helmami a bejkovci v rukou. To je ilustrace zásady, že svolavatel shromáždění má právo se vyjádřit. Komu se tto nelíbí má právo pískat. Jenom se nesmějí mezi sebou rvát, od toho tam jsou policajti.

Konec školení.