Z Bruselu poslali k vyjádření do Prahy audit dotací pro Agrofert. Ten je v režimu utajení, napsaný anglicky. Měsíc se bude překládat a pak se naše úřady budou k věci dva měsíce vyjadřovat, taktéž v utajení, a pak nastane bůhví co, asi taky utajeného. Paralelně s tím státní zastupitelství utajeně zkoumá utajenou policejní zprávu o Čapím hnízdu.

Toto není snesitelné, toto otravuje atmosféru v naší zemi. Už ten cirkus trvá moc dlouho. Dál to nejde. Tady nejde jen tak o nějaké privátní záležitosti jedné firmy. Tady jde o důvěryhodnost vlády, která je závislá na jednom jediném člověku a právě jeho se tahle síť utajení týká.

Krizový management opravdu nepatří k silným stránkám Andreje Babiše. Jeho monotonní ukňučená obhajoba vede jen ke znechucení, nikoli k objasnění. Pokud je všechno v pořádku, jak tvrdí, není jediný rozumný důvod, proč by měl s tímto soustavným utajováním souhlasit.

Není myslitelné, že by se sedmdesátistránkový dokument nevynesl na světlo. Ale to bude další ze série skandálů, znechucujících a dokonce rozvracejících zemi.

Kdo po Babišovi

Babiš není na věky věků a jednou nebude Babiše více. Možná je to na spadnutí, možná si počkáme, ale jednou to bude.

Kdyby to mělo být brzy, kdo by měl být jeho nástupce? Ono se řekne Babiše do koše, ale kdo z koše?