Sama otázka je zvláštní. Kromě se Slováky sousedíme ještě s Rakušany, Němci a Poláky, když se to vezme podle hodinových ručiček. Napadne někoho lámat si hlavu, jak vycházet s Rakušany, Němci nebo Poláky? Rozdíl je v tom, že si se Slováky rozumíme líp než s jinými. Nicméně je asi zřejmé, kam mířím.

Na Slovensku zřejmě vítězí politický proud, který je u nás silně zastoupený také. Těžko se o něm vyjadřovat a zároveň nehodnotit: dá se charakterizovat asi jako „neutralismus‟ a znovu, nehodnotím, jen konstatuji.

Po vítězství tohoto směru – jde o koalici, na to nezapomínejme, a pan Robert Fico prezentuje jen pětadvacet procent voličů – zjevně vítězí neutralismus. Naše vláda odvolala společné vládní zasedání. To je institut, jaký nemáme s žádným jiným sousedem. Nic se zvláštního nestalo, jen se přerušilo cosi abnormálního. Je naprosto zbytečné z toho dělat cirkus.

Slováci budou volit prezidenta, šéf naší nejsilnější politické strany ANO Andrej Babiš (vím, není to strana) výslovně podpořil pana Pellegriniho. Ve svém poselství opatrně, ale zřetelně myšlenku neutralismu taky podpořil. Nestalo se nic světaborného, Miloš Zeman taky podporoval toho či onoho, dokud byl ve funkci.

Hysterie z jedné nebo druhé strany je zbytečná a je to vytváření problému, který problémem není.

Problém je energetika, bydlení, zdravotnictví, léky. Asi patnáct dalších témat, Slovensko, Fico a Pellegrini mezi nimi nejsou.

Opakovat to je nuda, ale bohužel je to poslední, co ve veřejné debatě zaznívá.