Však to znáte. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Demoblok,dříve v opozici, nyní ve vládě, využil pandemie k soustavnému mydlení schodů vládě Andreje Babiše. Šlo to až tak daleko, že blokoval nouzový stav za hranici snesitelnosti a museli se vzbouřit hejtmani, aby této doslova sabotáži zabránili.

No a teď je to naopak. Je tu něco závažnějšího než covidová pandemie, je tu válka, přicházejí statisíce matek s dětmi vyhnanými ruskými bombami z domovů. Andrej Babiš neodolal a demobloku vrací to, co mu demoblok sázel. Vrací mu neloajální demagogii, tentokrát založenou na sloganu „chraňte i naše lidi“. Je úsměvné, když ANO žádá „strategii v řešení uprchlické krize“. Pamatujete, jak Fiala žádal „strategii v řešení pandemie“? Bodejť byste nepamatovali, bylo to obrazně řečeno včera. Jeho vlastní Fialovu covidovou  strategii jsme poznali: groteskní chaos a ten skončil, protože vypukla válka a lidi se přestali o covid zajímat.

Je to demagogie, protože nelze oddělit vstřícnost k ukrajinským běžencům od sociální pomoci našim občanům v nouzi. Navíc se jedno i druhé mohou prolínat. Každopádně je to hra s ohněm. Z jedné i druhé strany. Absolutně poslední, co bychom si měli přát, je to, aby se válka a uprchlická krize měla stát zbraní v politických žabomyších bitvách.

A co je to první, o co bychom měli usilovat?

O dohodu především Poláky a Slováky o masivním budování zejména protiletecké a protitankové obrany.

V pořadníku ruské agrese jsme na předních místech. To by měl mít každý odpovědný činitel nalepené na žlutém papírku na ledničce a připomínat si to každý den.