Čtu o jedné hodně pitomé hře. To se domluví dva magoři. Nasednou do automobilů a rozjedou se proti sobě. Kdo z těch dvou šlápne první na brzdu, ten je kuře. Nezáleží na tom, zda skutečně jsou na světě takoví magoři anebo zda jde o městskou legendu, jisté je, že současná politická situace tuhle hru připomíná. 

Ve středu má být jmenována nová vláda a půjde před parlament, aby ji buď podpořil, anebo zavrhl. Bude v ní Poche, nebo nebude? Zemanův psík Ovčáček opakovaně štěkal, že NIKDY, NIKDY. Z toho vyšlo najevo, že Poche ministrem bude, ovšem že ministrem nebude, ledaže by ministrem byl. Hamáček, zahnaný do kouta, kvičí „koaliční smlouva“. Zatímco se toto děje, komunisté přidávají podmínky své podpory a zároveň přidávají jména kandidátů na ministra, kteří jsou pro komunistickou stranu nepřijatelní.

Někdo to může považovat za drama, jiný za grotesku, neprospívá to žádné straně, nejméně pak republice jako takové. Děje se to na pozadí skutečně důležitých věcí. Najde politická elita odvahu zastavit migrační krizi kontinentu, anebo se bude nadále tvářit, že je všechno v pořádku? V neděli se odehrála politická porada v této věci. Nás tam zastupují… Rakušané.

Takže o české vládě rozhodují komunisté a o naší státní budoucnosti Rakušané. Dovedl si tohle někdo někdy představit?