Horší počasí snad ani nemohlo být, lijáky se střídaly s chumelenicí a vichřicí a přesto přišly stovky lidí na buzerplac ruzyňských kasáren, kde nocovala část americké kolony směřující po vlastní ose z Pobaltí do domovské posádky v Německu.

Demonstrační jízda je to dozajista a nejspíš asi taky jako výzkumná sonda reakce obyvatelstva. Vojáky navštívil i ministerský předseda Sobotka s ministrem obrany Stropnickým. I to bylo důležité. Prezident republiky, statutárně vrchní velitel branné moci, si čas neudělal, ani se to od prezidenta zvoleného za peníze Lukoilu nedalo čekat.

Ministr Stropnický poznamenal, že tak vřelé přijetí asi Američané nemívají ani v zemích, kde už tradičně operují. Ono na tom není nic divného. Americké vojáky démonizovala média po půl století a celé generace v tomto štvavém duchu vyrůstaly. To, co dnes píší putinčíci ve svých Protiproudech, mohlo být tištěno slovo od slova v neslavně známé Tribuně v minulém režimu.

Byl jsem se tam také podívat. Vojáci mohli být překvapeni tím, kolik lidí jim tisklo ruce se slovy „děkuji“. Bylo to míněno upřímně. Jsou lidé, kteří si uvědomují, že bez pevného postoje Spojených států by studená válka neskončila zhroucením sovětské říše zla. Jen pevný postoj má smysl a je velmi důležité, že se česká veřejnost většinově postavila k propagačnímu průjezdu americké jednotky pozitivně. Média jako ČT zkreslují situaci, když vytvářejí dojem, že postoj byl nějak půl napůl. V Ruzyni za tu dobu, co jsem tam byl a kam mé oko dohlédlo, nevystrčil žádný putinčík nos.

Psal mi jeden čtenář, že přesun po ose byl krajně nešťastný tah, protože aktivizoval putinčíky. Oponoval jsem mu a moje dnešní zkušenost mi dává zapravdu, že opak je pravdou – to, jak vše vyznělo, putinčíky zesměšnilo a degradovalo na povykující hrstku. Jistě že mají pořád ještě svého Václava Klause a od Miloše Zemana se také mohou dočkat nejedné perly vyklouznuvší z jeho moudrých úst. Ale tohle jim nevyšlo jen proto, že vyšli lidé do ulic. Třebaže horší počasí nemohlo ani být.