Za nulového zájmu veřejnosti se v pátek a sobotu odehraje on line sjezd vládní strany, která má preference pod hranicí volitelnosti. Současného předsedu ČSSD jakož i ministra vnitra Jana Hamáček vyzývá ministr zahraničí Tomáš Petříček, jehož hlavní slogan zní „nikdy s ANO“. 

Vzadu se směje ten třetí, sympatická exministryně školství Kateřina Valachová. Slibuje změnu a tu změnu by ráda nasadila hned, dokud je ČSSD ve vládě – hodlá přesvědčit Babiše, aby sociální demokraty vnímal jako rovnocenného partnera. Teď ovšem půjde o to, aby přesvědčila delegáty sjezdu, že ten, kdo vytáhne káru z bláta, je Kateřina Valachová.

Má tu výhodu, že není ani Hamáček, ani Petříček. V situaci, v jaké je, potřebuje sociální demokracie resuscitační injekci a tu těžko mohou vzít do ruky ruce, které ji pomáhaly stáhnout pod vodu. Tato prostá úvaha ale ke zvolení nestačí. Politická strana je organismus s vnitřní strukturou a provázanými zájmy a je víc než pochybné, že Valachová má mezi delegáty dosti početný fanklub.

Ať sjezd dopadne, jak dopadne, podstatný bude výsledek podzimních voleb a ten záleží na mnoha dalších faktorech, nejen na personálním složení vedení ČSSD. Bude ještě covid a bude dál pokračovat klopýtavá vakcinace? Při tempu 40 tisíc denně se naplnění předsevzetí do léta nedočkáme. Jakou strategii zvolí ANO? Zatím to vypadá na nacionalismus a proruskou orientaci s podporou Hradu a takzvaných antisystémových stran KSČM a SPD. To by ovšem slušné sociální demokracii hrálo do karet – a ejhle jeden faktor, který naprosto neodvisí od výsledku sjezdu. Bude to hodně špinavý boj a se zababišeným předsedou by se asi hůř bojoval, než kdyby v čele stála Kateřina Valachová. Ale to jsou odhady na základě pohledu do velmi, velmi zamžené křišťálové koule.