Za zlomový označují ústavní právníci nastávající rok. Z jejich řad pronikají signály naznačující, že je načase revidovat ústavu: jde o ochranu evropské kultury, české státnosti, národního státu rovnosti mužů a žen a omezování svobody.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský mluví o přehodnocení našeho naprosto liberálního zákonodárství v oblasti náboženské svobody a předpokládá i změnu zákonů v souvislosti s příchodem lidí islámského vyznání.

Není to jediný náznak významu nadcházejícího roku. Francouzi budou volit prezidenta. volby budou v Holandsku, Německu i u nás. Je kupodivu, že s iniciativou v tomto smyslu přicházejí právníci a nikoli volení zástupci veřejnosti. Jde přece o zásadní otázku politickou. Změnu ústavy neprosadí ústavní právníci, ale pouze parlament. Ten k tomu musí mít mandát a ten mandát vznikne tím, že principy předloží jako volební program veřejnosti a ta se k nim vysloví ve volbách.

Současná politická krize mimo jiné vznikla z toho, že nikdo, ani evropský parlament, ani parlamenty jednotlivých členských státech nemají mandát od voličů umožnit volný vstup nekontrolovaným masám příslušníků cizí kultury na evropské území. Idea multikulturalismu není zakotvena ve volebním programu žádné ze stran, které ovládají politickou mapu Evropy. Za daného stavu věcí jsme na nejlepší cestě ztratit dvě hodnoty, o které Evropa zápasila stovky let: především je to sekulární stát, tedy oddělení náboženství a správy věcí veřejných, a rovnoprávnost mužů a žen. To jsou dvě základním hodnoty, jež jsou současným vývojem ohroženy.

Netvařme se, že se nás to netýká jen proto, že imigrační vlna míří za sociálním systémem Německa a vyhýbá se zatím Česku. Evropa je buď jedna, nebo není jedna. Likvidace náboženských artefaktů ve Francii nás musí šokovat stejně, jako kdyby k němu došlo někde v Polabí. K tomu se ale musí postavit společnost, nikoli novináři nebo právníci: a v demokratickém systému se to musí stát skrze orgány zastupitelské demokracie, tedy skrze politické formace účastné ve volbách a jejich programy. Paní Merkelová neměla žádný politický mandát k otevření hranic a bruselské orgány nemají žádný voliči potvrzený mandát k relokaci tisíců a cíleně statisíců imigrantů po ploše Evropy.

Je třeba se vrátit ke kořenům a to jsou: programy a volby. Pak můžeme mluvit o změnách zákonů, eventuálně ústavy. Ale s těmi programy musí do voleb vejít strany, které se voleb účastní.