Vláda oznámila, co všechno se zase smí, jaké restrikce padají. Teď znovu vytknu před závorku, že dle mého hlubokého přesvědčení je covid nebezpečná a záludná nemoc a pekelně nakažlivá a že efekty jednotlivých opatření se projevují statisticky. 

Omezí se faktor A a klesne počet nakažených o zlomek procenta B. A je taky o pár mrtvých míň, takhle nějak to funguje, třebaže nám to může připadat divné. Takže neremcám, jakkoli mám obavu, že leckterá omezení zatvrdnou a jejich dočasnost se bude měřit jednotkami a jak známo, jednotka dočasnosti je jeden furt.

Že s tím souhlasím, neznamená, že nezvedám obočí. Tak například že napříště když někdo půjde po městě sám, nemusí mít roušku. No, takové opatření, ať už pozitivní nebo negativní, by nemělo být komické. Copak četníci vymáhají roušku na jednotlivci? Občas vidím člověka jednotlivého s rouškou, ale spíš je to jeho vlastní rozhodnutí než důsledek donucení. Ostatně si myslím, že by to tak mělo být: uvědomit si, že je to fakt pekelně nakažlivé a neblbnouti. Bohužel, ono to „blbnutí“ je široký pojem. Když přitáhla domů covida moje žena, chytla to dcera, vnouček ne, ale já maličko, třebaže jsem byl očkovaný (ztratil jsem na tři neděle čich). Nijak moc jsme neblbnuli, jen tak jsme fungovali jako rodina…

Smíškové se vyřádí i na výčtu toho, co bylo zakázáno a co je od 10. května povoleno dle balíčku 3. Vydavatelská činnost… Takže já s Neviditelným psem jsem byl za hranou? Výroba a opravy hudebních nástrojů. Kolik lidí zemřelo v důsledku opravy houslí? Tlumočnickou činnost chápu, truhlářství méně. Občas hobluju, ale prskám jen do hoblíku.

Ano, pandemie má i své humorné stránky. Berme ji tak a zachovejme svěží mysl.