My, co jsme zažili soudruha Chruščova, když hrozil, že ještě tato generace bude žít v komunismu, zůstáváme v klidu. Rok 2000 byl taky taková vysněná meta všeobecné rovnosti všeho pod praporem s kladivem a srpem! Z toho naštěstí sešlo, ale přišly jiné výhledy. Jeden se jmenoval Lisabonská strategie. 

V tom roce 2000, kdy měl zavládnout komunismus, se v Lisabonu sešla Evropská rada a rozhodla se, že z Evropské unie bude do roku 2010 nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomika světa založená na znalostech, schopnosti udržitelného hospodářského růstu, vytváření více kvalitních pracovních příležitostí a zachovávající sociální soudržnost. Z toho taky jaksi sešlo, takže se cíl posunul o deset let, do roku 2020. Z nejdynamičtější ekonomiky taky sešlo. EU bude něco jiného, bude to zachránce světa před klimatickou změnou. Dosáhne toho tím, že se zbaví uhlí. Jednotlivé státy se nadšeně vyslovují, do kterého že roku se uhlí zbaví. Říká se tomu ambiciózní plán, pro nás je tedy cílovým rokem 2038.

Ono to vypadá, že je to strašně daleko. Pro mladého člověka je limit osmnácti let nepředstavitelný. Mladý člověk netuší, že po většinu života bude starý. A že rok 2038 je za humny.

Do toho roku se tedy musí zavřít všechny tepelné elektrárny a taky teplárny, a nepochybně i všechny domy a byty se budou muset vytápět elektricky. No a elektrická budou i všechna auta. Potěš pánbůh.

Zatím se zdá, že se lidé moc touhle vizí nezneklidňují. Nějak jim nedochází, co by to pro ně znamenalo, kdyby to mělo nastat.

To je dobře. Je velmi pravděpodobné, že se na ten nesmysl časem zapomene.

Když to tak dopadlo vždycky, proč by to teď mělo dopadnout jinak?