ARCHITEKTURA: Kov a sklo v Paříži
módního Christiana de Portzamparca ve stylu postmoderny působí docela archaicky. Na druhé straně pyramidy Ieoha Ming Peie, čínského Američana, působí velmi svěže, i když už mají také nějaký pátek za sebou. Krásný je nápad centrálního vstupu do Louvru, podzemních ulic a náměstí se zpřístupněním římských konstrukcí i provázání exteriéru s interiérem právě prostřednictvím pyramid, včetně té inverzní. Ta získala popularitu i díky poněkud dětinskému Brownovu románu. Pyramidy se proměňují podle intenzity světla, někdy vypadají nehmotně, jindy naopak docela masívně.
Tradice zajímavých kovových konstrukcí a skleněných výplní je ve Paříži mnohem delší. Na Réaumurově ulici stojí několik zajímavých domů s výraznými železnými částmi jinak zděných fasád a jeden dokonce jen s kovovou konstrukcí. Navrhl ho v roce 1903 celkem neznámý architekt Georges Chedanne pro redakci časopisu Le Parisien. Nyní se zrovna opravuje. Krásná věc!
Nakonec přidám ještě přístřešek vstupu do metra od Victora Guimarda z let 1899-1905. Kdysi byly tyto prvky hojně odstraňované, nyní se zase obnovují, neboť secese je zase v módě.
A ještě alespoň připomínka, že k této tradici se připojil i český architekt Jaromír Krejcar svým nadčasovým pavilonem ČSR na světové výstavě v Paříži 1937. Stál na břehu Seiny pod Trocaderem (viz zde)…
zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998
