Toyo Ito

Toyo Ito (*1941) patří k nejvýznamnějším současným japonským projektantům. Studoval na fakultě architektury tokijské univerzity, poté pracoval u architekta Kiyonori Kikutakeho, zakladatele japonského metabolismu, což byl prominentní směr šedesátých let, který ovlivnil i tehdejší tvorbu některých našich architektů. V roce 1971 se Ito osamostatnil a založil vlastní studio. O pět let později realizoval pozoruhodný dům House U pro svou ovdovělou sestru v Tokiu. Stavba měla nezvyklý podkovovitý tvar, světlo do ní vstupovalo okny na obou koncích, minimalistický interiér byl pojednán v bílé barvě a místo dekorace stěn se v interiéru uplatnila jen hra světel a stínů. Ikonický dům byl bohužel v roce 1997 zbourán. U své další slavné stavby – Větrné věži z roku 1986 uplatnil princip tzv. opacity, který je pro jeho tvorbu typický. Válcová stavba, která prozaicky slouží jako větrák podzemních prostor, působí ve dne jako světlo nepropustný blok, v noci je však prozářena světlem, které prostupuje hliníkovým perforovaným pláštěm. Hra se světelnou propustností je symptomatickým znakem Itovy tehdejší tvorby. Ostatně podobné motivy najdeme i v návrzích jeho žáků, jako je proslulá dvojice Kazuyo Sejima – Ryue Nishizawa, známá pod značkou SANAA.

Ito- TOD´s

Ito - Mikimoto

Také dnešní Itovy stavby pracují s podobným principem. Najdeme je samozřejmě na mnoha místech světa – kromě Japonska také v katalánské Barceloně, na Tchaj-wanu nebo v Chile. Průčelí Itových domů jsou prořezána řadou nepravidelných otvorů, jak je patrné na věži Mikimoto na Ginze nebo módním salonu TOD´s na mondénním tokijském bulváru Omotesando z let 2004-5. Výtvarně jsou tyto budovy velmi působivé a fasády připomínají rafinovanou abstraktní kompozici. Vyjedeme-li ovšem výtahem do nejvyššího patra, najdeme miniaturní tradiční japonskou střešní zahradu – nečekaný kontemplační prostor uprostřed rušné čtvrti. Tyto i další Itovy realizace jsme měli možnost navštívit poté, co jsme se setkali na vernisáži naší výstavy o architektonickém kubismu, na níž nám slavný architekt nabídl prohlídku svých děl.

Ito - Hachioji 7

Univerzitní knihovna Hachioji se nachází v nádherné přírodní scenérii na okraji japonské megapole, kde se rozprostírá rozlehlý kampus Tama Art University. Dostat se tam není vůbec snadné, asi třikrát jsme přesedali z jedné lokálky na další a další a bez pomoci Itova asistenta bychom asi cestu sami nenašli. Vlastní stavba působí velmi nenápadně. Dům je organicky včleněn do krajiny, průčelí jsou konkávní a v neutrální šedi. Stavba se tak vlastně stává přirozenou součástí krajiny. Tento princip se nečekaně projevuje i v interiéru: příroda doslova prostupuje přízemní částí této dvoupodlažní stavby. Ito totiž nechal přízemím projít terén se všemi jeho nerovnostmi, což působí nezvykle, ale má to své kouzlo. V této části stavby je kartotéka, studovna, promítací sál a výstavní síň. Za velkými obloukovými okny na průčelí je vidět přírodní scenérie. Studenti s vypůjčenými knížkami leží buď přímo na koberci kopírujícím terén či na speciálních zvlněných pohovkách. Mohou také sedět v pohodlných otočných křeslech a sledovat na obrazovkách filmy z mediatéky. Vše je laděno do neutrálních šedých tónů.

Spirálním schodištěm můžeme vystoupit do hlavního knihovního prostoru v patře – tentokrát již s rovnou podlahou. Tady si vybereme knížku ve zvlněných regálech nebo si ji objednáme u služby za pultem. Jižní fasáda je zastíněna průsvitnými žaluziemi. Ostatní oblouková okna opět nabízejí krásné výhledy – třeba na kvetoucí sakuru nebo hory v pozadí.

Měl jsem možnost navštívit mnoho moderních knihoven, ale nikdy jsem neměl tak příjemný pocit jako v této Itově stavbě. Působila zcela přirozeně, jako by tu stávala odjakživa. Je to důkaz, že architektura ve skutečnosti nemusí návštěvníka ohromovat, šokovat nebo dokonce deptat. Skvělý tvůrce může pracovat s prostými formami bez zbytečných efektů. Důležité je samozřejmě správné měřítko, pokora k prostředí, pro něž svou stavbu navrhuje, dobře vyřešený provoz a cit pro kvalitní detail. Japonský architekt Toyo Ito dokazuje na svých stavbách, že to umí.

LN, 1. 12. 2012

Foto autor

Na závěr dvě pozvánky:

V úterý 4. 12. mám v břevnovském Kaštanu (www.kastan.cz) od 18:30 přednášku o architektovi Bedřichu Feuersteinovi – zajímavém světoběžníkovi, který působil v Praze, Paříži a také Japonsku.

A v pondělí 10. 12. v 18 hodin představíme spolu s fotografem Pavlem Hrochem v Grand Café Orient v domě U Černé matky Boží knížku Praha moderní – průvodce po pražské moderní architektuře 1900-1950 – první díl, věnovaný pražskému centru. Knížku právě vydala Paseka a bude ji na místě možno koupit se slevou. Srdečně zvu!

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998