29.9.2022 | Svátek má Michal


ARCHITEKTURA: Benešova vila v Sezimově Ústí

13.10.2009

Tipem na podzimní výlet může být návštěva vily druhého čs. prezidenta Edvarda Beneše v Sezimově Ústí. Po dlouhá desetiletí nedobytný objekt, Benešova vila 7který dnes patří české vládě, byl totiž nedávno citlivě rekonstruován do (téměř) původní podoby ze 30. let a zpřístupněn návštěvníkům vždy poslední víkend v měsíci v období květen až říjen.

Dům byl postaven na počátku 30. let dle projektu méně známého architekta Petra Kropáčka. Kropáček na sebe poprvé upozornil projekty kubistických domovních štítů ještě před první světovou válkou. Ve 20. letech patřil k představitelům purismu a konstruktivismu (pražské činžáky v Jankovcově ulici v Holešovicích nebo Trojanově ulici na Novém Městě, přestavba Ohmannova secesního hotelu Central v Hybernské ulici na divadlo (později Komorní; dnes je zde opět hotel a Kropáčkovy zásahy byly odstraněny). Jinak to byl taky respektovaný scénograf. V roce 1931 spáchal sebevraždu, takže se dokončení Benešova domu nedožil.

Dům dle přání zadavatele postavil ve stylu jihofrancouzské romantické vily v krásné zahradě, jejímž autorem byl architekt Otokar Fierlinger, bratr známého politika (pro něhož projektoval vilu v sousedství). Fierlinger rovněž spolupracoval s Pavlem Janákem na obnově barokní zahrady Černínského paláce (v té době rezidence ministra zahraničí Beneše). Po smrti Kropáčkově pak v roce 1937 přistavěl k Benešově vile předsunutou terasu na arkádě a přidal patro na terase, dům tak získal romantičtější podobu. V areálu dále postavil menší domek pro správce a prezidentovu ochranku.

Po prezidentově smrti byla v areálu zahrady postavena rodinná hrobka dle návrhu Pavla Janáka (v době Benešova prezidentování architekta Benešova vila 13Pražského hradu) s bustou E. Beneše od Karla Dvořáka. Hrobku najdete pod tzv. Husovou kazatelnou na okraji zahrady – je přístupná denně z parku, kde je také nově vybudován památník EB (toto místo je tedy přístupno celoročně).

Rekonstrukce interiérů domu je zdařilá, na své místo se navrátila část původního vybavení, které vlastní táborské muzeum, další mobiliář je vybrán tak, aby co nejvíc korespondoval s původním zařízením. Je tedy možno si prohlédnout přízemní obytné prostory i horní Benešovu pracovnu a ložnici, kde v roce 1948 prezident zemřel. Téměř tedy zmizely dosti ohavné úpravy ze 70. let, kdy zde bylo rekreační zařízení úřadu vlády.

Nádherná je i zahrada. Nedaleká Fierlingerova vila na rehabilitaci teprve čeká. Dnes je v majetku města. Rekonstrukce i částečné otevření Benešovy vily je rozumná věc a zasloužila se o ni Topolánkova vláda, která tak ukončila letité spory o to, jak má být s tímto objektem naloženo. Mohla by být impulsem pro zpřístupnění dalších podobných objektů. Až se budete vracet, doporučuji ještě zastávku v nádherném barokním poutním kostele v Klokotech na předměstí Tábora. Autorkou obrázků je má žena Jana.

Klokoty

zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998