Při sledování filmových šotů a fotografií z inaugurace nového amerického prezidenta a dění, které posléze následovalo, prý rozličné blouznivce okamžitě napadlo několik do očí bijících polopravd a mýtů, jež se s urputností jim vlastní snaží šířit do všech stran světových za pomocí nejrůznějších konspiračních kanálů. Zabarikádované město v obležení vojenské armádní techniky a dvaceti pěti tisíc ozbrojených vojáků utábořených v Kapitolu a jeho okolí. To je vlastně také hlavní dojem, jenž z místa akce dobře popisuje v článku na Lidovkách velvyslanec Hynek Kmoníček:

„Byla jiná a na fotografiích z toho příliš neuvidíte, protože organizátoři si dali záležet, aby vizuálně vypadala skoro jako ty předešlé. Centrální ulice Washingtonu byla ale naprosto neprodyšně uzavřena dvěma liniemi plotů, vjezdy z bočních ulic zablokovány těžkými sypači naloženými pískem a jediným člověkem bez uniformy, kterého jsem cestou z ministerstva zahraničí na Kapitol zahlédl, byl naprosto překvapený bezdomovec, který se probudil v nesprávný čas na nesprávném místě pohledem na asi 30 ozbrojenců.“

Nejednalo se v žádném případě o obavy, abych to vysvětlil a uvedl na pravou míru, vůbec nešlo o projev slabosti a strachu, jak se někteří manipulátoři a zaprodanci cizích žoldů potměšile naznačiti snaží, ale o rozhodnost a připravenost bránit výdobytky pokroku, svobody a demokracie. Přejeme si snad, aby bílá lumpenproletářská lůza opět rabovala obchody, zapalovala auta při zuřivých urban guerillách a tímto nečistou skvrnu, černé „A“ v kruhu, na tento velký den americké státnosti z hlubin svých nečistých útrob nenávistně vydávila? Samozřejmě, že nepřejeme.

Ještě lepší a mnohem komičtější prý byly ty vyrovnané řady sto devadesáti tisíců hadrových Američanů, které tam v bezvětří splihle stály, aby vizuálně nahradily ty lidi, co se jich demokratická věrchuška prý tak bojí, píše zase „ironicky“ jakýsi „vtipálek“ sebestředný. Elita modrých údajně natvrdo ukázala, jak reálné je rozdělení USA a jak odhodlání příznivců Trumpa pro boj za jejich vizi země a svobody bere vážně, můžeme zase najít na dalších konspiračních webech a jiných alternativních zdrojích lžinenávistné propagandy.

Již starý čínský mistr Lao-c´ v Tao te ťingu přece píše: „Třicet loukotí spojených v jedno dává kolo, leč nic mezi nimi tvoří použitelnost vozu.“ Každý inteligentní občan USA přece musí vidět, že to lidské „nic“, které hustě zaplňovalo park National Mall mezi Bílým domem a budovou Kongresu, je ona použitelnost celého státního aparátu a vůbec není důležité, jestli tam reálně nějací lidé byli, nebo nebyli. Klidně si tu tlačenici, tu namačkanou hlavu na hlavě, ty miliony nadšených Američanů každý může virtuálně představit.

Moudrý vládce, jímž Joe Biden bezesporu je, zůstává nad věcí, chápe věčnost a všeobsáhlost, no a zároveň je nestranný a nezaujatý. Jeho srdce je natolik všeobsahující, že samo o sobě dokáže pojmout srdce všech občanů federace. Je jako nebesa, či země a tvorstvo je pro něj tolik, co slaměný (obětní) pes, jak Lao-c´ přesně a srozumitelně popisuje v kapitole páté svého díla, jako matka příroda je k humanitě indeferentní. Jak vynikající zpodobnění oné staré čínské moudrosti, jaký nevšední alegorismus se autorům inauguračního obřadu tentokrát s desítkami tisíců vlajek podařil, opařen úžasem na to mlčky hledím a exploze nadšení blankytně modrého mou lebku nesmírnou rychlostí zcela při tom vyplňuje.

Záběry hromady ozbrojených vojáků v Kapitolu prý zase dětinským posměváčkům připomínaly scény z vojenského puče někde v banánové republice a v Africe si z toho dělali legraci. Mně je však naopak jasné, že tentokrát to státní složky mínily vážně a připravily se i na ty nejděsivější varianty, nenechaly Kapitol na pospas rabující chátře jako liknavý prezident odcházející. Inaugurace proběhla důstojně, úspěšně a bez jakéhokoliv zádrhelu, což nakonec určitě všichni přátelé USA, mezi které se počítám i já, přivítali s úlevou.

Je nutné si také na závěr uvědomit, jak zákeřného nepřítele modrá vlna v těchto volbách porazila. Zlosynný křivák Trump zinscenoval ďábelsky machiavelistický plán proti silám dobra a pokroku, to i u nás v matičce národů EU dobrotivé vidí každý. I když měl neustálé nutkání a dělal vše s pochmurným cílem, aby vypukla třetí světová katastrofa, schválně ji nakonec navzdory své zločinecké podstatě nerozpoutal. Ten vychytralý potměšilec ve své zákeřnosti dokonce nevyvolal ani jednu válku, ani nějakou maličkou a bezvýznamnou, hajzlík jeden záludný. Jak lstivě proradné, správná slova zcela zaskočen nalézti dodnes nedokáži. Na tak očividné výrony absolutní poťouchlosti se nesmí zapomenout.

„Co tím vůbec sledoval,“ ptám se, „fašista jeden zákeřný.“ Čím více nad tím přemýšlím, tím více mne jím zosobněné Zlo naplňuje hrůzou bez hranic. „Jestli se nakonec Klausův vizionář Petr Hájek ve své knize nespletl a Satanovi nesloužil Havel pekelník, nýbrž Trump,“ říkám si udiveně přemítaje o všech možných variantách oné v historii lidstva doposud nevídané léčky.

God Bless America!

Převzato z blogu autora s jeho souhlasem