Nejvyšší soud USA by mohl kvůli Maxine Waters zrušit odsouzení Dereka Chauvina

Odsouzení Dereka Chauvina nemusí ještě nutně znamenat konec tohoto rasově rozdělujícího případu, o němž by mohl definitivně rozhodnout až Nejvyšší soud USA.

Během doby, kdy členové soudní poroty v procesu s bývalým minneapoliským policistou Derekem Chauvinem nebyli vůbec izolováni od vlivu médií a veřejnosti, kongresmanka Maxine Waters (Demokratická strana, Kalifornie) veřejně vyzývala k pouličním násilnostem, pokud Derek Chauvin nebude uznán vinným z vraždy. Soudce správně naznačil, že jakékoliv odsouzení Dereka Chauvina by vzhledem k veřejnému vystoupení kongresmanky Waters mohlo být odvolacím soudem zrušeno. Soudce její prohlášení důrazně odsoudil, ale neměl odvahu připustit námitku obhajoby a soudní proces s Derekem Chauvinem zrušit z důvodu ovlivnění porotců. Kdyby to udělal, téměř jistě by to vedlo k rozsáhlým pouličním bouřím – které by potom byly samozřejmě dávány za vinu soudci a nikoliv kongresmance Waters. Soudce tedy tento problém přesunul na odvolací soud, který někdy v budoucnosti rozhodne o případném novém soudním přelíčení – které měl nařídit již on sám.

Odvolací soud státu Minnesota rozsudek v tomto případě asi nezvrátí, ale Nejvyšší soud Spojených států amerických by ho zrušit mohl, stejně jako to udělal v jiných soudních případech, při kterých byla porota zastrašována.

Ve snaze vychýlit vážky spravedlnosti použila kongresmanka Waters možná nevědomky taktiku rasistického „hlubokého jihu“ USA (Deep South) používanou na začátku 20. století. Ačkoliv byly její motivy a záměry jistě mnohem lepší než motivy a záměry tehdejších bílých jižanů, tak je její taktika v zásadě stejná. V 20. a 30. letech minulého století organizovali na „hlubokém jihu“ USA zvolení politici demonstrace bílých voličů před soudními budovami, ve kterých probíhaly rasově citlivé soudní procesy. Politici tehdy vždy explicitně nebo implicitně hrozili, že v případě osvobození obžalovaného černocha nebo odsouzení obžalovaného bělocha propukne násilí. Nejvyšší soud USA i jiné federální soudy již v minulosti zrušily několik rozsudků vynesených pod tlakem takového zastrašování.

Tím, že neizoloval soudní porotu po celou dobu soudního procesu s Derekem Chauvinem, se soudce dopustil závažného profesního pochybení. Místo izolace soudce porotcům pouze nařídil, aby nečetli ani nesledovali zprávy v médiích. To zdaleka nestačí. I kdyby porotci tento soudcův pokyn přísně dodržovali, tak je těžko představitelné, že by se někteří z nich od přátel, od rodiny, z médií a ze zábavných televizních pořadů nedozvěděli, co se děje za dveřmi soudní místnosti. Lze s jistotou předpokládat, že většina z nich se obávala – ať už vědomě či podvědomě – že jiný verdikt, než ten, který požadovala Maxine Waters, by vyústil v násilí, které by ohrozilo jejich životy, jejich domovy, jejich byznysy i jejich rodinné příslušníky.

Dům svědka, který svědčil ve prospěch Dereka Chauvina byl postříkaný prasečí krví a právníkům obžalovaného bylo vyhrožováno. Ve vzduchu pořád visí hrozba násilí a porotci ji samozřejmě cítili také. Odsouzení Dereka Chauvina – ať už zasloužené či nezasloužené – by v tomto případě mělo být pečlivě přezkoumáno odvolacím soudem.

Toto nejsou dvacátá léta minulého století na rasistickém „hlubokém jihu“ USA, toto je „politika identity“ v dnešních USA. Porotci mají mít možnost objektivně posuzovat důkazy bez obav z hrozeb kongresmanky Maxine Waters. A motivy pouličních demonstrantů zde také nejsou relevantní.

Obžaloba i obhajoba předložily účinné argumenty. Důkazy podle mého názoru podporují verdikt zabití, nikoliv však vraždy. Jakýkoliv rozsudek, který by neobsahoval odsouzení za vraždu, by ovšem byl pro paní Waters a její stoupence nepřijatelný. Maxine Waters nevyžaduje objektivní spravedlnost. Maxine Waters chce pomstu za to, co ona a její stoupenci považují za neospravedlnitelnou vraždu George Floyda.

Spravedlnost není černobílá. Vyžaduje míru, zdravý rozum a pečlivé vyhodnocení všech důkazů předložených oběma stranami. Nemáme jistotu, že v tomto případě byla porota schopná vynést spravedlivý verdikt, zatímco nad hlavami porotců visel hrozivý Damoklův meč obnažený kongresmankou Waters. Toto není právní stát, toto je vláda rozvášněného davu.

V rasově citlivých soudních případech musíme lépe zvládat izolaci porotců před vnějšími vlivy. Musíme si být jisti, že verdikt poroty není ovlivněn hrozbami a zastrašováním. V případě Dereka Chauvina tuto jistotu nemáme, a to především díky neuváženým hrozbám a požadavkům Maxine Waters a jiných aktivistů.

Autor je emeritní držitel profesury Felixe Frankfurtera na Harvard Law School, autor knihy „Guilt by Accusation: The Challenge of Proving Innocence in the Age of #MeToo“ (Skyhorse Publishing, 2019) a spolupracovník Gatestone Institute sponzorovaný Charitativní nadací Jacka Rotha. Na Spotify, Apple a YouTube můžete sledovat jeho nový videokanál „The Dershow“.

Překlad původního textu:Supreme Court Might Reverse Chauvin Convictions because of Maxine Waters
Překlad: Libor Popovský, Helena Kolínská