Válka v Sýrii nezačala 15. března 2011, když vláda Bašára Asada násilím potlačila sunnitskou demonstraci. To je makový cumel.

Causus belli nastal už o tři roky dřív, když Asad odmítl plán na vybudování plynovodu z Kataru přes Sýrii, jak vysvětluje Robert F. Kennedy Jr. ve vynikající analýze nazvané Syria: Another Pipeline War.

Plán předpokládal výstavbu 1500kilometrové trasy vedoucí přes Saúdskou Arábii, Jordánsko a Turecko. Měla umožnit dodávku katarského zemního plynu až do Evropy. Plynovod za deset miliard dolarů by dal sunnitským královstvím v Perském zálivu možnost ovládnout světový trh přírodního plynu a posílil by hospodářsky i mocensky Katar, nejvěrnějšího amerického spojence na Blízkém východě.

Asad se nespokojil jen s odmítnutím sunnitských námluv. Korunoval tuto urážku úderem na solar plexus golfských vazalů USA. Připojil Sýrii ke konkurenčnímu plánu ‘Islámského plynovodu’, který má vést z íránského naleziště přírodního plynu přes Sýrii do libanonských přístavů. Tím by se hlavním evropským energetickým dodavatelem stal šíitský Írán, zatímco sunnitský Katar by se ocitl na holičkách.

To ovšem Saúdové, Katařané, Turci a Američané nemohli dopustit nejen z hospodářských, ale předevšímz geostrategických důvodů. Nehledě na to, jak by ten svět vypadal, kdyby si každý národ dělal, co by se mu hodilo.

Telegramy a zprávy amerických, saúdských, katarských a izraelských tajných služeb uveřejněné Wikileaks potvrzují, že vojenští a političtí stratégové těchto zemí rychle dospěli k závěru, že Assad must go. Dohodli se, že nejlepší způsob, jak se ho zbavit, je vyvolat sunnitské nepokoje, vyprovokovat režim k násilí, které podnítí bouře a občanskou válku a ta přivodí pád Asada.

Co následovalo, víme.

Co přijde, záleží na loutkovodičích Donalda Trumpa. Dopřejí syrskému lidu mír, který je na dosah?

P.S. Loutkovodiči jsou hoši, co spolu mluví, z amerického vojensko-průmyslového komplexu a vyzvědných služeb. Stačilo jim sedemdesát sedm dní, aby z prezidenta udělali převařenou nudli. Ale to je jiný příběh.