My, co si už něco z minulosti pamatujeme, víme, že Indie byla v éře reálného socialismu v pořadí bratrských zemí hned za Kubou, Lybií a Angolou. Realita byla pochopitelně stejně jiná, jako splněná pětiletka. Převážně hinduistická Indie se už asi nikdy nevydá ateistickou cestou Marxova, natož Leninova odkazu.

Revoluční třídní boj v Indii po staletí supluje neměnná kastovní hierarchie. Přesto Indie svého času těsně spolupracovala se Sovětským svazem. Co spolupracovala. Nakupovala od něj zbraně. A Moskva vydávala Dillí za své spřátelené hnízdo. Všechno ale bylo a je jinak! Indie stála v čele Hnutí nezúčastněných, tedy alternativního bloku zemí, který se takto vymezoval vůči komunistickému Východu a Varšavské smlouvě na straně jedné a kapitalistickému Západu i Severoatlantické alianci na straně druhé. Účelové námluvy Sovětského svazu a Indie měly jediný cíl, posílit třetí centrum moci v době, kdy se ještě Čína zmítala v osidlech vlastních ideologických problémů, tedy kulturní revoluce soudruha Mao Ce-tunga.

Na počátku roku 2011, tedy o více než 30 let později, je všechno jinak. Čína je supervelmocí, Indie jí jde v patách. Není tedy divu, že si přední světoví politici podávají ruce na zápraží rezidencí v Dillí či Pekingu. Jen za poslední půlrok do indické metropole přijelo pět významných vůdců světa, představitelů stálých zástupců Rady bezpečnosti OSN. Britský premiér Cameron byl v Indii v červenci; v posledních šesti týdnech se o Indii přímo na místě ucházely v řadě: americký prezident Barack Obama, hlava Francie Nicolas Sarkozy a samozřejmě i čínský premiér Wen Ťia-Pao.

Všichni, včetně Číňanů, soupeřili o to, kolik dokážou smluvit zakázek s obchodně lukrativní Indií. Vítězem překvapivě je: Rusko! Prezident Medveděv se zakousl nejen do výnosného koláče zbrojních zakázek, ale i neméně šťavnatého steaku jaderné energetiky. Jen na zbraních si Rusko v Indii vydělá na 30 miliard dolarů. Spokojenost je přitom na obě strany, protože jde mj. i o společný vývoj stíhačky 5. generace, stealth - tedy neviditelné. Vítězství Ruska nebylo zdaleka jednoznačné. Medveděv musel důrazně na Indy naléhat, aby zůstali věrni ruským stíhačkám i jaderným reaktorům a odmítali podobné nabídky ze strany Západu.

Ale povedlo se: Moskva a Dillí by podle smlouvy měly během následujících 10 let zkonstruovat 250 až 300 stíhaček zmíněné páté generace. Založeny budou na designu ruského letounu s neoficiálním označením Suchoj T-50. Rusko totiž už skoro 30 let vyvíjí vlastní supermoderní stíhačku. O úspěších vývojářů svědčí to, že T-50, odrostlému zbrojnímu miminu, prozatím stále říkají PAK (Perspektivní letecký komplex). Spojení zbrojních sil Ruska a Indie je tedy jejich novou nadějí a je docela případné.

Ruští zbrojaři nejsou schopni vysokou technologii dovést do zdárného konce, ti indičtí už nechtějí jen zkoumat dovezené zbraně a zbraňové systémy. Indie se dostala do fáze samostatného vesmírného výzkumu a bylo by nelogické, kdyby neměla i vlastní zbrojní průmysl. Takový, který by se neopíral jen o licence a padělky, ale také o hi-tech produkty vlastní výzkumné báze. Nejenže to působí na vlastenecký duch etnicky a kastovně rozdělené země, ale má to dobrý odstrašující efekt i navenek, kde číhají zejména Pákistánci, ale třeba i Číňané.

Druhou, velice přidanou hodnotou návštěvy prezidenta Medveděva v Indii, je dohoda o další spolupráci v civilním jaderném programu. Rusko tak dostane zakázky na vybudování dalších dvou bloků jaderné elektrárny Kudankulam na jihu Indie. Objemem vojensko-jaderných zakázek, zpečetěných Medveděvem, Rusko jasně převálcovalo své konkurenty z Británie, Spojených států, Francie a Číny; ti dohromady získali zakázky „jen“ za 50 miliard dolarů. Rusko samotné za 30 miliard a více. To částečně prozatím odporuje snaze Indie snížit svou závislost na Rusku. Ostatně o nezávislost se Dillí vždy pečlivě staralo. A byť bylo v jistém spojenectví s SSSR, oddělovalo se programově členstvím v Hnutí nezúčastněných; to stále ještě sdružuje více než 100 států světa a většinu populace planety. U jeho zrodu stál sice vůdce komunistické Jugoslávie Tito, ale také Džaváharlál Néhrú.

Hnutí nezúčastněných i pro svou nesourodost slovansko-hinduisticko-komunisticko-islámskou už dávno ztratilo svou sílu a členstvím některých zprofanovaných států, jako např. KLDR, také prestiž. Faktem ale je, že i když už blokové rozdělení světa neohrožuje mír ve světě, Varšavský pakt zanikl, posilují nejsilnější členové Hnutí. Indie to dotáhla na jadernou mocnost a s pomocí Ruska chce jít ještě dál v rivalitě s okolními zeměmi. Takže se nakonec možná situace obrátí a západním zemím nezbude než vyhlásit pakt Nezúčastněných v politice détente vůči východním vojenským mocnostem.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6