Barbar jako barbar? Nepřítel i spojenec?

Saúdská Arábie je naším spojencem v boji proti mezinárodnímu terorismu. Stojí v opozici vůči barbarské teroristické organizaci Islámský stát (IS), ale sama se chová stejně barbarsky.

To není objevení Ameriky s křížkem po funuse, ale věta reagující na nejnovější vývoj kolem děsivého případu saúdského blogera Raífa Badawího.

Připomeňme: Raíf byl v listopadu 2014 odsouzen k deseti letům vězení a k bičování v dávce 1000 (slovy jeden tisíc!!!) šlehů (rozdělených na 20 x 50 šlehů vždy v pátek, patrně po islámských modlitbách).

Provinění? Na internetu založil diskusní fórum Saudi Liberal Network. Udělal tedy to, co je v civilizovaném světě s technickými možnostmi odpovídajícími pokroku 21. století naprosto normální – a co jako takové nemůže, ba nesmí být v témže civilizovaném světě trestné.

Že se Raíf vyjadřoval kriticky k tomu, jak saúdská společnost funguje? Samozřejmě! Od liberálně smýšlejícího aktivisty nemůžeme očekávat, že bude psát jako československému režimu poplatní novináři v 50. letech minulého století (například). Raíf dle dostupných informací kritizoval kromě jiného chování tamní náboženské policie (která nemá v civilizovaném 21. století vůbec existovat).

Byl odsouzen za rouhačství, urážku duchovních, urážku náboženských symbolů a porušování zákona o informačních technologiích – dle saúdského pohledu na věc. Dle západního pohledu byl odsouzen za svobodné vyjádření názoru. Za něco, co praktikuje většina z nás na internetu dnes a denně.

Už samotný trest odnětí svobody na nekonečných deset let musí připadat každému z nás jako z říše snů (v záporném slova smyslu). Ovšem tisíc ran bičem, to je něco… co slovy ani popsat nelze.

Muslimové s oblibou říkají: „Ve jménu Boha slitovného.“ Snaží se nás přesvědčit, že Alláh je bůh slitovný, milosrdný. Jako křesťan nedokážu pravdivost tohoto tvrzení posoudit. Co však mohu udělat, je posoudit to, zda jsou slitovní také vyznavači Alláha.

Můj závěr? Je-li Alláh slitovný, pak jeho stoupenci jsou krutí, barbarští a bezcitní. Soudím tak nejen z toho, jak se chovají teroristé organizace IS (o nichž si nikdo z nás nedělá sebemenší iluze), ale také na základě chování úřadů skutečného islámského státu, saúdské monarchie, vůči jeho občanům.

Civilizovaný svět se od druhé poloviny minulého století řídí jistými principy a zásadami, k nimž patří i hodnoty formulované ve Všeobecné deklaraci lidských práv. V jejím článku 5 se praví:

Article 5 / Článek 5
No one shall be subjected to torture or to cruel, inhuman or degrading treatment or punishment.
Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu.

Bičování člověka je bezpochyby flagrantním porušením obsahu tohoto článku. Jde o krutý a nelidský trest, de facto o mučení. Dělají-li to teroristé z IS, chápame to jako zvěrskou praktiku soudobých fanatických barbarů. Dělají-li to ale státy – co o nich soudit? Že naši spojenci (Saúdská Arábie v tomto případě) se chovají jako barbaři? Že mají barbarské trestní právo a soudní systém? Že odmítnutím udělat Raífovi milost se saúdský panovník chová stejně jako ti, proti nimž bojuje?

Odmítám tvrzení, že západní hodnoty nelze „vyvážet“ do zemí třetího světa, do států muslimské oblasti apod. Jistě – v oněch zemích je jiné náboženství, jiná kultura, jiná (například kmenová) struktura společnosti. Jedno je ale stejné: ČLOVĚK. Tady i tam. Oficiálně schválené a provedené bičování Evropana nebo Američana za kritiku vlastní vlády bychom považovali za absolutně nepřijatelný akt státního terorismu, za něco nepředstavitelného. Čistě lidsky řečeno: Raíf trpí při bičování stejně jako já nebo vy. Výkon bičování vůči němu je projevem státního terorismu.

Má-li Evropan nebo Američan (myšleno kontinetálně) právo na to být reálně chráněn svým státem před mučením, musí mít takové právo i obyvatelé muslimských zemí. V tomto smyslu vývoz západních hodnot do zemí s barbarskými praktikami podporuji.

V opačném případě bych musel souhlasit s tím, aby kanibalové, vzhledem ke své „kulturní“ odlišnosti, i nadále provozovali své praktiky. To znamená připustit (resp. tolerovat) skutečnost, že někde na planetě Zemi je možné být beztrestně zabit, upečen a sněden.

V takovém společenství ovšem žít nechci. Nemohu souhlasit s tím, aby byl kanibalismu považován za normální kulturní odlišnost některých kmenů v té či oné džungli – naopak považuji za správné, že byl (doufám) vymýcen. Stejně tak nemohu souhlasit s tím, aby bylo kdekoli na světě považováno za normální bičování lidí (za cokoli). Naopak, považuji za správné, aby civilizované země udělaly vše pro to, aby lidem nikde na světě nehrozilo ze strany státní moci mučivé, kruté a nelidské zacházení nebo takový trest.

Raíf dostal 9/1/2015 první dávku šlehů. Pak byl výkon tohoto státního barbarství odložen. V těchto dnech přišla zpráva, že saúdský Nejvyšší soud rozsudek potvrdil. Doufal jsem, že k tomu nedojde, že náš spojenec v boji proti terorismu se zachová lidsky. Nejen z principu samotného, ale také třeba z toho důvodu, že chce-li Rijád, aby Západ aktivněji bojoval proti IS (aby se iniciativy nechopili šíité podporovaní Íránem, z něhož mají Saúdové stejný strach jako upíři z česneku), jinak řečeno chce-li, aby západní vojáci nasazovali krky v jejich zájmu, měli by se na oplátku také oni chovat trochu lidsky a civilizovaně – a třeba z humanitárních důvodů udělit Raífovi milost (když už z prestižních důvodů nelze reformovat barbarský islámský trestní zákoník).

Milost je totiž jediná zbývající naděje pro Raífa. Tu může podpořit i tlak velkých zemí (nikoli ČR) na Rijád, což se naštěstí děje. Egyptský server Ahramonline dnes (9/6) napsal, že USA se připojily k EU a Francii v naléhání na Saúdy, aby zrušili bičování odsouzeného blogera. Mluvčí State departmentu Jeff Rathke uvedl, že Američané žádají to, co v lednu: zrušení brutálního trestu a přezkoumání celé kauzy. Rathke dodal: Jsme zásadně proti zákonům, včetně zákonů o odpadlictví, které omezují uplatnění svobody projevu.

Teď nezbývá než čekat a doufat. Představa, čím může kolega bloger projít je děsivá. Ze všeho nehorší je ten šílený pocit nespravedlnosti – a bezmoci.

Jeden za všechny
O způsobu uvažování Raífa Badawího, které tak dráždí ty, kdo v monarchii drží moc, svědčí jeho postoj k iniciativě Ground Zero Mosque Initiative (postavení mešity v místě, kde stála newyorská Dvojčata). Bloger v roce 2011 napsal:
Byla by to očividná urážka paměti americké společnosti konkrétně a lidstva všeobecně. Akceptovali bychom, kdyby křesťané nebo Židé na nás zaútočili v našem domě a pak by vybudovali kostel nebo synagogu na tom samém místě útoku? Pochybuji.

Raíf Badawí s manželkou Ensaf (ta je v současné době v exilu v Kanadě). Ještě v dobách relativní svobody.

Stejskal.estranky.cz