... zatímco Západu je „horko“

Prezident Barack Obama vystoupil na konferenci v Anchorage a zařadil se do čela politiků, kteří důvěřují tvrzení o globálním oteplování v důsledku lidské činnosti. Jeho politika zvýšila evropskou migrační horečku nad čtyřicítku!

Mezinárodní společenství nepostupuje v případě globálního oteplování a změny klimatu dostatečně rychle. Prohlásil to v pondělí na konferenci americký prezident Barack Obama. Zároveň však dodal, že se počet lidí skeptických k závažnosti ekologické katastrofy stále zmenšuje. „Podnebí se mění rychleji, než úsilí, kterým na to reagujeme,“ řekl Obama v aljašském Anchorage na mezinárodní konferenci k Arktidě. Varoval, že bez silné a koordinované reakce všech zemí budou mít změny klimatu ničivé dopady.

Čím víc se Obama stará o globální oteplování, tím více stoupá na Západě, nyní zvláště v Evropě, teplota kolem migrační krize. Západu je ze současné krize vedro k uzoufání. Korektní politici by strašně rádi „pomáhali“, a tak vymýšlejí zajímavé kličky a háčky. Rakousko navrhuje, aby země EU, které nepřijmou „dostatečný počet uprchlíků“, byly potrestány snížením dotací z rozpočtu EU.

Česká policie zadržela za jeden zátah ve vlaku z Rakouska asi 200 uprchlíků. Tisíce migrantů čeká na nádraží v Budapešti, tisíce jich jsou v Srbsku. Český premiér nabízí Srbsku deset milionů: Český premiér Bohuslav Sobotka v úterý Srbsku nabídl finanční pomoc deset milionů korun na zvládnutí přílivu uprchlíků. Ujistil také o české podpoře pro faktické zahájení přístupových jednání Srbska s Evropskou unií ještě do konce letošního roku. „Srbsko udělalo na cestě do Evropské unie velký pokrok, a to by EU měla ocenit,“ uvedl Sobotka.

Na zvládnutí krize v Srbsku by, pane premiére, nestačilo ani pár miliard korun. USA se v éře Obamy vzdaly politiky prosazované Georgem Bushem a stáhly své bojové oddíly z Iráku i Afghánistánu. Odměnou pro USA ale nebylo uznání světa, jak moudře a mírově si počínají. Navíc se v arabském světě zhroutily desítky let trvající diktatury a mocenské vakuum na Blízkém východě se snažilo po USA vyplnit Rusko svou bezvýhradnou podporou režimu syrského prezidenta Asada. Stovky čtverečních kilometrů ve státech existujících dnes jenom na papíře ovládá teroristická organizace Islámský stát. Obama jí sice věštil brzký konec, nicméně bombardování území kontrolovaného IS k žádnému obratu ve vývoji konfliktu nevedlo. To, co USA nebombardují, pak sami teroristé vyhodí do povětří v rámci „kulturní revoluce“ ve jménu proroka Mohameda.

Exodus obyvatel Sýrie a dalších států v rozvratu směřuje do Evropy v míře, která šokuje a řadu lidí děsí. Jen posledních pár čelních představitelů EU se drží své korektní politiky a snaží se migrační krizi řešit „rozpuštěním“ migrantů do celé EU. Má to však jeden háček, migranti za své nekřesťanské peníze převaděčům nechtějí kamkoliv, chtějí do Německa či Velké Británie. Ostatní evropské státy jsou pro ně jen územím, které je zapotřebí za každou cenu překonat i s rizikem ztráty života.

Na globálním oteplování si však Obama žádnou velkou reputaci nezíská. Zato politické klima se na konci Obamovy vlády rapidně zhoršilo. Západu je horko obrazně i doslova z uprchlické krize, politiku USA okázale ignoruje Rusko, motor světové ekonomiky v Číně snižuje své obrátky. Obama sice může strašit svět „nedozírnými důsledky“, pokud se nesníží produkce takzvaných skleníkových plynů. To však v současnosti není vůbec na pořadu dne. Státy jako Rusko a další exportéři ropy si lížou rány kvůli přebytku ropy na světovém trhu (ale to byl přeci jeden z cílů politiky proti globálnímu oteplování!). V USA už vyhlížejí, kdo bude prezidentem po Obamovi. Nesázím na to, že zvítězí kontinuita. Naopak, i demokratičtí uchazeči o prezidentský úřad se budou muset distancovat od tak neúspěšné zahraničně politické strategie Obamova týmu.

Spíše než na globální oteplování může svět, v němž zatím stále Západ hraje důležitou roli, dojet na neochotu bránit individuální svobodu, jeden z pilířů euroamerické civilizace.