Zrádci, nebo euroministryni zahraničí?

Zdiskreditovaná Nobelova cena za mír směřuje k dalšímu trapasu. Objevily se dva případy, kdy jsou navrhováni více než kontroverzní kandidáti.

A jak známo, Nobelova cena za mír poslední dobou často směřuje právě k takovým kandidátům. V seznamu laureátů je mnoho jmen i organizací, které si takové ocenění zaslouží právem. Namátkou lze vybrat Červený kříž, Alberta Schweitzera, Martina Luthera Kinga, Matku Terezu...

Na druhé straně je v historii udílení této ceny dost křiklavých příkladů, kdy je její udělení doslova výsměchem. Opět mohu jmenovat - Jásir Arafat za to, že přestal být teroristou, Barack Obama za to, že se nejmenuje Bush, Al Gore za soudem prokázanou lež či Evropská unie vlastně úplně za nic.

Věřím tomu, že kdyby v současných podmínkách existovala doba z roku 1939, pak by Nobelovu cenu za mír obdrželi Hitler se Stalinem za to, že si "mírově" rozdělili Polsko. Nyní se schyluje k dalšímu znevěrohodnění této původně ušlechtilé ceny, nyní již jen cáru papíru udělovaného na základě politických rozhodnutí.

Šéf sociálnědemokratické frakce Europarlamentu navrhuje letošní Nobelovu cenu za mír udělit Hashimu Thaçimu, kosovskému premiérovi, který byl v době srbsko-kosovské války předákem UÇK a jehož jméno se objevuje v souvislosti s několika kriminálními případy, obchodu s lidskými orgány odebíranými srbským vězňům.

Zároveň s ním by měl cenu obdržet srbský prezident Ivica Dačić a svatou trojici má doplnit euroministryně zahraničí Catherine Ashtonová. Dejme tomu, první dva jmenovaní se zavřenýma očima a zacpanýma ušima by projít mohli, ale za co má dostat cenu baronka Ashton, to vskutku nevím.

Vždyť Kosovo vyhlásilo nezávislost 17.2.2008 a Catherine Ashton nastoupila do funkce eurozamini 19.11.2009. Není v tom zase náhodou snaha ocenit svůj vlastní projekt, který se stále více blíží ke krachu? Ani deset Nobelovek ale nemůže být klíčovým argumentem pro vytvoření superstátu Spojené státy evropské.

Překvapil mě "táta" Falbr, když tento návrh ostře spolu s dalšími našimi levicovými europoslanci kritizoval. Jim ale ze všeho nejvíc vadí osoba Hashiho Thaçiho. Buď jak buď, pitomý nápad je na světě a právě proto, že je tak pitomý, má šanci u norského Nobelova výboru uspět.

Aby toho nebylo málo, tak dva norští poslanci ze Socialistické levicové strany nominovali na Nobelovu cenu za mír amerického zrádce Snowdena. Vcelku by mě zajímalo, čím tento pomatenec, který se snaží strhávat na sebe pozornost médií za každou cenu i totálně nesmyslnými obviněními, prospěl světovému míru nebo porozumění mezi národy.

Připomeňme si jeho kauzu. On, technik, který měl zpracovávat data pro americkou NSA, ukradl data s tajnými materiály a utekl s nimi do zahraničí. Nejprve se objevil v Číně a po nějakém čase putoval do Moskvy. Tam strávil poměrně dlouhou dobu v mezinárodním prostoru, než mu byl udělen dočasný azyl.

Snowden svět zásobuje "veselými historkami z natáčení" a prozradil světu velice zajímavou věc, že špionážní služby provádějí špionáž. To, co světu prozradil o NSA, není nic překvapivého. Každý stát provádí špionáž v rámci svých možností.

Pokud jde o bezpečnost státu, jako v případě USA, pak tak zcela určitě činí i Rusko, Čína (ta pro jistotu kontroluje a cenzuruje celý internet), ale i každý trochu významnější stát, náš stát nevyjímaje. "Není pochyb o tom, že činy Edwarda Snowdena mohly z krátkodobého hlediska poškodit bezpečnostní zájmy některých zemí. Jsme ale přesvědčeni, že veřejná debata a změna politiky, která následovala po Snowdenově vyzrazení, přispěly ke stabilitě a míru ve světě," řekli dva norští poslanci.

Tohle je ještě pitomější nápad než dát Nobelovku Ashtonové. To se určitě bude líbit a troufám si říct, že Snowden bude mezi favority. Snowden není nic jiného než obyčejný zrádce své vlasti. Pokud by byl Rus nebo Číňan, už by dávno neexistoval. Žádný stát na světě nemá rád zrádce.

Málokdy se stává, abych chválil naše socialisty. Předseda poslanecké sněmovny Jan Hamáček navrhl na Nobelovu cenu za mír sira Nicholase George Wintona, který 19. května oslaví své 105. narozeniny. Sir Winton o svém činu nikdy nemluvil a až v roce 1988 objevila jeho manželka dokumenty týkající se jeho záchrany stovek židovských dětí.

Sir Nicholas George Winton je navrhován již poněkolikáté, ale nikdy sítem výběru neprošel. Přednější než záchrana lidských životů je plácání se po ramenou evropských papalášů nebo úlitba americkému prezidentovi, který byl navržen ještě před nástupem do funkce.

Na podporu sira Wintona probíhala v loňském roce petice, kterou podepsalo téměř čtvrt milionu lidí (kam se hrabou prezidentští kandidáti). Winton riskoval svůj život pro záchranu dětí. Tím se zcela určitě nemůže pochlubit ani Arafat, ani baronka Ashtonová.

Pana Hamáčka za jeho navržení sira Wintona chválím. Alespoň v této věci jsem s ním zajedno. Moc bych panu Wintonovi cenu přál, ale obávám se, že opět dostane přednost nějaký nesmyslný kandidát, ať už jde o zrádce Snowdena nebo o evropskou ministryni zahraničí Ashtonovou, která s řešením srbsko-kosovského sporu nemá nic společného.

Nobela pro Wintona!