A stvořil koně, mezky a osly, abyste na nich jezdili… a On tvoří i věci jiné, o nichž vy nevíte. (Korán, súra Včely, verš 8)

To se ví. Nic na Zemi není dílem lidských rukou a důmyslu, vše stvořil, tvoří a ještě vytvoří Alláh; a pakli přece člověk, zase jen z návodu Alláhova, bez Jehož svaté vůle se ani travička větrem nepohne. Kdyby si někdo představoval, že například Dieselův motor, co je zrovna teď v nemilosti, vynalezl nějaký pan Diesel, má vědět, že bez vůle a pomoci Boží by byl pan Diesel namydlen. Nebo tak aspoň chápe vývojové mechanismy pravověrný muslim; i nelze se divit, že islám je nauka znehybnělá, člověka zodpovědnosti za jeho skutky minulé i budoucí zbavující. To nevěřící se v jednom kuse starají, co bude zítra, co pozítří, co za sto let… muslim je takových starostí prost. Stvořil Alláh ty osly a mezky, vyřeší nějak i cokoliv by mohlo nastat v budoucnosti, jméno Jeho budiž velebeno.

Ale proč ten úvod: vydala jedna průzkumná agentura předpověď, dle níž bude v roce 2070 na světě víc muslimů než křesťanů… no, přijde na to, koho ještě lze pokládat za křesťana a komu by spíš slušel titul bezvěrce, ale to teď nechme stranou. Je velice dobře možné, že muslimstvo, zbavené krom jiného i zodpovědnosti za svou fenomenální množivost, do zmíněného roku početně převládne nad křesťany ať opravdovými, vlažnými či vůbec nijakými; a jelikož Alláh ve své nezbadatelné moudrosti stvořil i Evropu s jejím blahobytem, sociálními dávkami a jinými toho druhu příjemnostmi, nelze vyloučiti, že stěhujíc se houfně za nimi, v kombinaci se svou množivostí převládne i v našich zemích. Ne že bych o to stál, ale přihodit se to může. Nejsa však muslimem s jeho oddaností do vůle Alláhovy se táži: čím a jak se v nich pak chtějí přistěhovalci víry Prorokovy živit? Z jakých zdrojů čerpat prostředky k existenci? Třeba ještě Alláh vytvoří zázrak, jímž nabudou vysoké kvalifikace ve všech oborech vědních a technických, zatím však se až na málo výjimek jejich kvalifikace pohybuje v rozmezí zeleninových stánků a prostých, velkého umu nevyžadujících zaměstnání, o sociálním úřadu co chlebodárci pomlčivše. Co ale jinak?

Eventualita, že by nevěřící bádali, vynalézali, obsluhovali složité výpočetní a jiné systémy a muslimové nade vším panovali, se jeví býti nepravděpodobnou; ono i panovat se musí umět, nemá-li se všechno sesypat na jednu hromadu zmatků a neřešitelností. Především však je obtížno si představit společnost, v níž většina komanduje a ten zbytek zastane veškerou práci. Ne ne, tak to nefunguje, už za Lomikara muselo být robotníků mnohonásobně víc než drábů. Dosáhl bych roku 2070 stosematřiceti let věku svého, takže se jej nejspíš nedožiji, což mě zčásti utěšuje, ale taky trochu mrzí; byla by to podívaná na ten blázinec. Existují ještě nějaké další alternativy?

Možná. Možná se muslimstvo do té doby samo vyhubí ve rvačkách o pravdu Alláhovu; pere se navzájem a hubí znamenitě už teď a nezdá se, že by s tím chtělo přestat, spíš naopak. Inu, čím nedotknutelnější pravda, tím víc a zuřivějších pranic, tak tomu bylo už za dob husitských a nejinak tomu bude i tentokráte. Možná také se ještě dřív vzchopí svět nevěřících a vyřkne své definitivní basta, s blahovůlí vůči chaotickému přistěhovalectví je konec; kdo chce u nás žít a výhod užívat, nechť se přizpůsobí našim obyčejům, nebo maže zpátky, odkud přišel.

Jsou ale možné i jiné scénáře. Přece jen máme ještě demokracii; a zdráhají-li se političtí činitelé postavit účinnou hráz běženeckému, z podstatné části muslimskému přívalu, jejich voliči je k tomu dotlačí. Tradiční partaje se svými mechem devatenáctého století obrostlými tématy obtížně vzdorují tlaku nově vznikajících stran a hnutí učinivších hlavním bodem svého programu nejaktuálnější problém dneška - průnik islámu do zemí Západu. Nenávratně minul čas, kdy ze všech koutů Blízkého východu a severní Afriky mířily do Evropy houfy muslimských běženců, nadšeně pozdravovány blouznivými dobroději a úřady veřejné správy v jakési letargické odevzdanosti přijímány; a komu se na tom něco nezdálo, obdržel nálepku populisty, když ne rasisty a xenofoba. Chtíce nechtíce musí dnes už změnit svůj doposud blahovolný postoj i političtí předáci, neboť nelze natrvalo vládnout proti vůli dobrých osmdesáti, ne-li ještě více procent občanstva; a dobrodějové už nejsou pokládáni za drobet pošahané, ale přece jen dobré vůle plné ušlechtilce jako dřív, spíš za hlupáky kteří nevědí co činí, ne-li za škůdce, vědoucí to až příliš dobře. Jedna evropská země po druhé staví překážky do cesty nekontrolovnému přistěhovalectví, zrovna v minulých dnech dala italská vláda zabavit loď jakési neziskové organizace (kde na ni vzala prachy jsouc neziskovou, jest mi záhadno) transportující uprchlíky přes Středozemní moře, jinde připrchlíkům zabavují peníze a mobilní telefony…

A lze se nadít, že tlak bude spíš sílit, než aby jej ubývalo, čímž Evropa pozbude své přitažlivosti pro… ale kdepak pro nějaké chudáky. Kdo má těch pět až dvacet tisíc dolarů, co si tak účtují převaděčské gangy, věru ho nelze pokládat za ubožáka prchajícího před holou bídou. Dříve či později přijdou potenciální běženci na to, že výdaje a rizika spojená s přesídlením nejsou vyvážena užitkem, a uprchlický proud se zúží, až jednoho dne, kdoví, vyschne docela. Jenže co s těmi, které už naivní dobrodinci do našich zemí vpustili? Na to je složitá odpověď. Snad jen nepodporovat jejich množivost štědrými dávkami, příspěvky a daňovými úlevami; dvou, maximálně tří dětí v rodině je dost; kdo jich chce mít víc, ať si je živí ze svého. Vše v jedno shrnuto je dost dobře možné, že onoho ominozního roku 2070 bude opravdu na světě víc muslimů než křesťanů. Ale ne u nás, prosím pěkně. Nechť muslimstvo hoví své plodivosti ve svých vlastních zemích, však on je Alláh vystříhá následků. A když nevystříhá, když přelidňování povede k ještě větší bídě a zaostalosti… in šá´al-Láh, Bůh to tak chce. Co zmůže člověk proti Jeho svaté vůli?

Nás ale z toho vynechte, synové Prorokovi. Nás, kteřížto si dovolujeme určovat svou pozemskou existenci sami; a kde na to svým umem nestačíme, svěřujeme se našemu křesťanskému Pánbíčkovi, jenž odměňuje dobré a tresce zlé, v tom se od vašeho Alláha neliší, na rozdíl od něj nám však ponechává svobodnou vůli a tím i zodpovědnost za sebe samy.

Hannover, 30. června 2018