O teroristických útocích v Evropě páchaných radikálními islamisty slýcháme v posledních letech spíše sporadicky. Není divu, když se v posledních pár letech věnovala pozornost mnoha jiným závažným věcem.

V médiích hrála prim dlouhá pandemie covidu-19, kterou vystřídala válka na Ukrajině spolu s jejími ekonomickými dopady na občany Evropské unie.

Větších teroristických útoků srovnatelných s těmi, které se odehrály např. v letech 2015 a 2016 ve Francii či v březnu roku 2016 v Bruselu, byla Evropa už pár let skutečně ušetřená. Pokud k nějakým útokům radikálních islamistů došlo, jednalo se zpravidla o menší akce „osamělých vlků.“

Rozhodně to tedy neznamená, že by hrozba úplně pominula. Naopak je tu s námi stále. Mohli jsme se o tom přesvědčit při nedávném děsivém útoku na gay bar v norské metropoli Oslo, jehož se dopustil radikální islamista Zaniar Matapour. Při odporném útoku zemřeli dva lidé a více než 20 jich útočník zranil.

Islamismus v Evropě nevymizel

Islámský radikalismus, který tvoří živnou půdu pro vznik teroristické činnosti, v Evropě nevymizel. Málo se u nás ví o tom, že v zemích –⁠ jako jsou Irsko, Francie, Německo nebo Švédsko –⁠ dlouhodobě operuje nechvalně známá islamistická organizace Muslimské bratrstvo. V některých státech, např. v Egyptě, kde před necelými sto lety vznikla, je považovaná za teroristickou organizaci.

Problém Muslimského bratrstva ale nepředstavuje teroristická činnost v podobě ozbrojených útoků na civilní obyvatelstvo. Jedná se spíše o náboženské hnutí šířící radikální myšlenky mezi muslimy žijícími v evropských zemích. Hlavním nebezpečím, které tato organizace představuje, je tedy snaha změnit smýšlení muslimského obyvatelstva v EU –⁠ zradikalizovat ho.

Muslimové dělí svět na dar al-Islam (země islámu) a dar al-harb (země války/dobývání). Přesto Evropa a Západ již nejsou pro Muslimské bratrstvo jedno nebo druhé. Známý a velmi vlivný muslimský teolog a myslitel Jusúf al-Karadáví, jehož spisy silně ovlivnily i činnost Muslimského bratrstva, přišel s myšlenkou dar al-daawa (země kázání či spíše misie), která zahrnuje evropské země, kde muslimové tvoří menšinu.

Muslimské bratrstvo považuje oblast EU za „misijní území“, ale ve skutečnosti je to pro ně „země dobytí“. Organizace jako je Muslimské bratrstvo pomáhají šířit radikální islamismus a přispívat k radikalizaci postojů. Důsledkem jsou pak zhoršené vztahy muslimské komunity se zbytkem společnosti a jedním z projevu radikalizace může být právě i teroristická činnost jednotlivců či skupin.

Hrozba stále existuje

Útok v Oslu nám dal jednoznačnou lekci a opět ukázal, že terorismus páchaný zradikalizovanými muslimy představuje pro Evropu reálnou hrozbu a tito lidé neváhají vraždit nevinné. Prioritou EU jako celku musí být bezpečnost. Otázka bezpečnosti nyní získala na důležitosti vlivem konfliktu na Ukrajině, což je samozřejmě správné. Stranou ale nesmí zůstat ani teroristická hrozba.

Na podobné teroristické skupiny se musíme detailněji zaměřit, což už se po útocích ve Francii děje. Stále však existují snahy teroristů proniknout do demokratické Evropy a páchat tam zlo a teror. Musíme jít tvrdě po těchto teroristech a po všech, kteří je financují.

Spolupráce států v oblasti potenciálních teroristických hrozeb se posílila, což je nepochybně dobře, ale nesmíme usínat na vavřínech. Hrozba radikálního islamismu tu zkrátka stále existuje a Evropa se podle toho musí zařídit.

Přeji hezký den a veselou mysl!