6.10.2022 | Svátek má Hanuš


POLSKO: Nestoudný požadavek taky požadavek

19.9.2022

Polsko už delší dobu požaduje po Německu odškodnění za nacistickou okupaci, ale nedávno oznámilo novou částku. Chce od něj více než jeden a čtvrt bilionu eur.

Požadavky zdůvodňuje vládní dokument o 1300 stranách. Obsahuje i část, která vyjmenovává skoro 10 000 měst a vesnic, kde se nacisté dopustili zvěrstev, a uvádí počet zavražděných. Podle polského vicepremiéra Jarosława Kaczyńského má požadované odškodnění být především „náhradou za smrt více než pěti a čtvrt milionu Poláků“. Tři miliony jich tvořili Židé.

Polský požadavek je z různých důvodů problematický, ale jedna věc je obzvlášť pozoruhodná – seznam vesnic obsahuje i ty, kde místní Židy nezavraždili Němci, ale Poláci. Vláda strany Právo a spravedlnost se nestydí požadovat odškodné za polské protižidovské pogromy. Uvedena je i vesnice Jedwabne, kde Poláci v roce 1941 upálili zaživa 340 Židů.

Polský historik Jan Grabowski, který přednáší na univerzitě v kanadské Ottawě, označil tuto skutečnost za „otřesnou“ a polskou zprávu za „propagandistickou“ a obvinil její autory ze záměrného přehlížení polských protižidovských zločinů.

To je však za vlády Práva a spravedlnosti běžné. Ten, kdo tvrdí, že se Poláci takových zločinů dopouštěli, může podle zákona z roku 2019 skončit až na tři roky ve vězení. Podle současné vlády byli Poláci výhradně oběťmi nacismu a žádné zločiny nespáchali, ačkoli mnoho historických důkazů svědčí o opaku. I profesor Grabowski a jeho kolegyně Barbara Engelkingová se ocitli před soudem kvůli zmínce ve své knize o aktivním podílu konkrétních Poláků na vraždění a udávání Židů. Neteř jednoho z nich je zažalovala a soud vědcům nařídil, aby jí vyplatili odškodné, ale odvolací soud verdikt nakonec zrušil s tím, že soudní systém nemá posuzovat výzkum odborníků. Zákon však platí dál.

Nejen tato legislativa vyvolala diplomatickou roztržku s Izraelem. Rozhněval ho i loňský polský zákon, který v podstatě znemožňuje navrácení židovského majetku, jejž zabavili nacisté a po válce znárodnil polský stát. A letos Izrael zastavil tradiční vzdělávací cesty pro středoškolské studenty do Polska, protože Varšava požadovala, aby izraelští průvodci žákům sdělovali její verzi dějin. Chuť inkasovat peníze za Židy zavražděné Poláky vyvolala v Izraeli další pohoršení.

Dokument požadující německé odškodné neuvádí žádný polský zločin proti Židům, přestože, jak zdůrazňuje Grabowski, za války dokonce existovala nacisty řízená polská „modrá policie“, která má na svědomí desetitisíce židovských životů; anebo polští dobrovolní hasiči, kteří se podíleli na likvidaci ghett, vyhledávali ukryté Židy a předávali je nacistům. Grabowski odhaduje, že ze tří milionů polských Židů zavražděných za druhé světové války Poláci zabili nebo předali nacistům až 200 000 osob. K těmto zločinům patří i násilnosti, jichž se Poláci dopouštěli na Židech po stažení Sovětů z východního Polska. Poukazuje na to profesorka Sara Benderová z Haifské univerzity, která mimo jiné cituje člověka, jenž v roce 1941 přežil polský pogrom v severovýchodní vesnici Szczuczyn.

Německo polský požadavek reparací odmítlo. Varšava se v roce 1953 na nátlak Sovětského svazu vzdala nároků vůči prosovětskému Východnímu Německu, ale Západní Německo v roce 1972 vyplatilo odškodné polským obětem takzvaných „lékařských“ nacistických experimentů. Po rozpadu Sovětského svazu pak Polsko požádalo o reparace a Německo, ale i Rakousko odškodnily v roce 1992 Poláky, kteří byli na nucených pracích, částkou odpovídající dnešním osmi miliardám eur. Odškodné dostali i polští Židé a Romové a štědré reparace získal také Izrael.

Kancléř Olaf Scholz dal proto při loňské návštěvě Varšavy jasně najevo, že otázku odškodnění považuje za uzavřenou. Podle průzkumů si však více než polovina Poláků myslí, že jejich země na ně má nárok, a jen třetina soudí, že nikoli.

Nový polský požadavek je součástí kampaně před volbami v příštím roce. Německo a Evropská unie jsou hlavními nepřáteli strany Právo a spravedlnost, která je využívá i k očerňování vůdce opoziční Občanské platformy, bývalého polského premiéra a někdejšího předsedy Evropské rady Donalda Tuska, jehož líčí jako „německého přisluhovače“. Terčem kritiky je i německá neochota dodávat zbraně na Ukrajinu. Kaczyński dokonce nedávno prohlásil, že existuje „německo-ruský plán, jak vládnout Evropě“ nebo že „Německo se snaží proměnit Evropskou unii ve federální Čtvrtou říši“.

Právo a spravedlnost už voliče strašilo muslimskými migranty, homosexuály nebo technokraty v Bruselu. Teď je to Německo, které má zaplatit i za životy Židů zavražděných Poláky.

Berlín Polsku žádné peníze nedá, ale rozhodl se zvýšit příspěvky Židům, kteří přežili holokaust. Ve čtvrtek u příležitosti 70. výročí podpisu dohody o jejich odškodnění oznámil, že jim do konce loňského roku vyplatil už přes 80 miliard eur a teď přispěje posledním asi 143 000 přeživším na celém světě další miliardou a čtvrt eur.