Válka Izraele proti ostřelování teroristickým Hamásem z pásma Gazy vstupuje do pátého týdne, a stala se tak nejdéle trvajícím vojenským zásahem proti tomuto hnutí s nejvyšším počtem obětí – Izrael přišel o 67 lidí, z toho 64 vojáků, a Palestinci hlásí přes 1800 mrtvých. Podle Izraele tvoří polovinu teroristé, zatímco gazanské ministerstvo zdravotnictví ovládané Hamásem tvrdí, že přes 80 % jsou civilisté - a jeho údaje přejímají i západní média a OSN. V počtu izraelských obětí je započítán i voják Hadar Goldin, jehož Hamás podle prvních zpráv unesl, ale vyhodnocení situace a ohledání místa činu přivedlo armádu k závěru, že byl při pátečním sebevražedném útoku v Rafáhu zabit.

Konec konfliktu však stále není na obzoru. Izrael přes víkend dokončil likvidaci tunelů Hamásu, jejichž cílem je unášet Izraelce a podnikat útoky na izraelském území, a stáhl z pásma Gazy vojáky. To však neznamená ukončení operace; nějací vojáci v Gaze zůstanou a, jak zdůraznil premiér Benjamin Netanjahu, budou pokračovat i útoky armádního letectva, dokud Hamás nepřestane ostřelovat izraelská města. Bude-li to situace vyžadovat, bude pozemní operace obnovena. V pondělí pak Izrael vyhlásil sedmihodinové humanitární příměří.

V Káhiře začalo v neděli jednání o příměří mezi zástupci Hamásu a dalších teroristických skupin i palestinské samosprávy. Izrael se jich ale neúčastní. Netanjahu dospěl k závěru, že Hamásu nelze věřit, protože porušil už pět humanitárních klidů zbraní, a toho posledního, jenž měl platit tři dny od pátečního rána, záměrně zneužil k útoku na vojáky v Rafáhu. Tři z nich, včetně Goldina, útok nepřežili. Jestli Hamás zastaví ostřelování, přestane Izrael bombardovat jeho cíle. Postoj vlády a pokračování operace, dokud ostřelování neustane, podporuje 91 % Izraelců. Jejím jednostranným ukončením, jak to Izrael udělal už v roce 2009, by se vyhnul splnění podmínek Hamásu, ale tak jednoduché to tentokrát nebude.

Zdá se, že Hamás už o příměří stojí. Když se mu nezdařil únos vojáka v Rafáhu, sám požádal o další humanitární příměří a dokonce souhlasil, že Izrael může v jeho průběhu pokračovat v likvidaci tunelů. A protože už na Izrael odpálil více než 3100 střel a o nejméně stejně tolik přišel při bombardování, docházejí mu rakety dlouhého a středního doletu a odpaluje spíše střely doletu krátkého. O jeho ochotě konflikt ukončit svědčí už samotná přítomnost jeho zástupců na jednání v Káhiře, protože Egypt s nimi odmítl jednat, pokud nebudou součástí delegace palestinské samosprávy vedené hnutím Fatah Mahmúda Abbáse.

Palestinští účastníci káhirského jednání se v neděli shodli na jednotných podmínkách. Podle několika palestinských zdrojů jsou jimi zrušení blokády pásma Gazy a nárazníkových zón u izraelských hranic zřízených po minulém příměří v roce 2012, propuštění palestinských vězňů Izraelem, rozšíření oblasti rybolovu, zahájení rekonstrukce Gazy a vybudování přístavu. Jde tedy o tytéž požadavky jako před třemi týdny. Egypt je má posoudit až v další fázi jednání a předat je Izraeli. Ten je však v této podobě nesplní. Do rozhovorů také nejsou zapojeni představitelé Hamásu z Gazy, kteří se z obav z izraelského atentátu bojí vyjít z podzemních bunkrů, kde se celou válku skrývají, a v Káhiře není ani exilový vůdce hnutí Chálid Mišál, jehož nikdo nepozval. Dalším problémem Hamásu bude podmínka Káhiry, aby se na hraniční přechody v Gaze vrátily bezpečnostní síly samosprávy. Hamás tak bude mít dilema – buď si nad pásmem podrží vládu a blokáda zrušena nebude, nebo se podvolí, aby dosáhl alespoň jednoho hmatatelného úspěchu, ale za cenu ztráty kontroly hranic, jež by pro něj představovala obrovskou porážku.

Palestinské požadavky jsou nerealistické, ale izraelské kroky také nic neřeší, protože Hamás potřebuje nějaké politické vítězství. Má stále dostatek raket a další si doplní. Bez jasné dohody o příměří bude v ostřelování pokračovat donekonečna.