„Třináct militantních skupin z Palestiny společně zahájí vlnu efektivnějších útoků proti Izraeli. V úvahu připadají všechny možnosti útoků,“ uvedl mluvčí ozbrojeného křídla hnutí Hamas Abu Ubaida a nepřímo potvrdil, že ozbrojenci mohou použít i sebevražedné útočníky. Mezi militantními skupinami, které se zavázaly k útokům na Izrael, jsou mimo jiné Islámské hnutí odporu a militantní frakce umírněného hnutí Fatah prezidenta Mahmúda Abbáse. Tak to je téma, které nelze opomenout.

Většina západního světa považuje blízkovýchodní konflikt mezi Palestinci a Izraelci za neřešitelný. Světoví politici se natřásají, jak pomáhají sbližovat stanoviska obou stran a prý dělají všechno proto, aby jednou vznikla skutečná mírová dohoda. Mezitím tolerují pašování zbraní Hamasu pod deštníkem „humanitárních organizací“ a posílají miliardy eur a dolarů, které mizí daleko od původně deklarovaných cílů pomoci lidem. Došel jsem k závěru, že světoví politici nemají skutečný zájem na vyřešení tohoto konfliktu. Jeho existence jim pomáhá odklánět pozornost od jiných, jim nepříjemných, problémů jak na domácí, tak zahraniční půdě. Titíž lidé, kteří říkají, že bojují proti terorismu, jej na druhé straně podporují.

Zopakujme si základní fakta, jakkoli s nimi může mít řada lidí pocitový problém. Je totiž málo témat, která tak dělí lidi na dvě vyhraněné skupiny. Jedna skupina považuje Izraelce za okupanty a jejich podskupina dokonce veřejně deklaruje v historii opakovaný cíl - znovu se pokusit je vyhladit. Druhá skupina pak považuje Izraelce za oběti terorismu ze strany Palestinců. Obě skupiny se pak přou o to, kdo a proč konflikt začal, případně kdo a proč vždy opakovaně vyprovokuje konflikt nový, znemožňující nějakou dohodu. Chci věřit, že se obě skupiny shodnou alespoň na základním. Oběti na životech jsou vždy špatně a teroristické praktiky, ať už je dělá kdokoli, nejsou cestou k cíli. Vyjděme proto z toho, co je známé:

1) Hamas je na seznamu teroristických organizací veden u Kanady, Evropské unie, Izraele, Japonska a Spojených států.

2) Hamas vyhrál volby v Gaze a fakticky ovládá Palestince

Přímá logika mi velí, že dvaatřicet nejvyspělejších států světa označilo Hamas za teroristickou organizaci stejně, jako například Taliban v Afghánistánu, proti kterému vedou otevřenou válku. A ať už si myslí kdokoli cokoli, logika také velí, že většina Palestinců podporuje teroristy. Takový je prostě stav, založený na volbách v těch dvaatřiceti státech, kdy občané dali mandát vládám mimo jiné k tomu, aby Hamas za teroristickou organizaci označily. Přesto kolem nich svět chodí po špičkách. Jak z toho ven? Nabízím návod řešení k diskusi, který ukáže pravé úmysly všech:

1) Neprodyšně obklíčit mezinárodní vojenskou silou Palestinu.

2) Dům od domu systematicky vyčistit od zbraní a teroristů (nejen Hamasu). S teroristy jednat podle mezinárodního práva konečně jako s teroristy. Ono totiž jedna věc je volit například Hamas kvůli tomu, že rozdává teroristické peníze, a druhá pak být opravdu teroristou. Zdaleka ne každý, kdo volil Hamas, souhlasí s jeho militantními postupy.

3) Zabavit veškerý majetek teroristů, včetně všech peněz na zahraničních kontech, vytvořit z nich skutečně humanitární fond pro podporu lidí. Ti, kteří pomoc skutečně potřebují, půjdou z praxe za kýmkoli, kdo jim pomoc nabídne. Tak to prostě je. Nyní jsou to teroristé a ty by mělo nahradit mezinárodní společenství.

4) Palestinu spravovat pod taktovkou mezinárodního společenství a po vyčištění od Hamasu uskutečnit nové volby. Zároveň přijmout poslední nabídku Izraele.

5) Na výše uvedené použít finanční prostředky, které Evropská unie a Spojené státy posílají do Palestiny každý rok. Tentokrát ovšem už na omezenou dobu.

Výše uvedený postup by odkryl v plné nahotě všechny hráče v oblasti i ve světě. Zbavil by Palestinu teroristů (vojenská operace by proběhla v daleko snazších podmínkách, než je například Afghánistán), Palestinci by začali inklinovat k těm, kdo začnou poskytovat pomoc po Hamasu, hlavní postavy teroristů by konečně skončily doživotně ve vězení, neměl by kdo útočit na Izrael, ten by nemusel opětovat palbu mnohdy daleko razantnějšími prostředky jako ukázku odstrašující síly, což v tomto případě stejně nikam nevede, a po přijetí posledních návrhů ze strany Izraele by byl v oblasti konečně klid. Izraelcům bych naopak vřele doporučil, aby až zase někdo vypustí z úst něco o poslání moru na Palestince, sami si ho uvěznili téměř jako nepřítele státu. Ano, přiznávám, že výše uvedený postup by byl asi k některým krátkodobě nespravedlivý, jenže když chcete něco opravdu vyřešit, nemůžete prostě jenom chodit kolem. A já těch dosavadních obětí v oblasti za ty dlouhé roky, včetně těhotných žen a dětí na obou stranách, už mám tak nějak dost.

Otázkou ovšem zůstává, zda ten klid v oblasti ti hráči opravdu chtějí. Já se obávám, že ve skutečnosti ne. Že jen hrají divadlo. Klid v oblasti by totiž znamenal menší kšefty se zbraněmi, ukončení penězovodů z „humanitární“ pomoci, na které jsou jako pijavice přisátí, a v neposlední řadě by jim z té divadelní hry na světových politických prknech vypadla možnost odvést pozornost zase někdy v době, kdy budou mít doma sami máslo na hlavě. I to je, vážení, dnešní civilizace. My tady si můžeme tak akorát dnes večer lehnout do teplých postelí s vědomím, že nemusíme žít jejich životy tam, kde o životy opravdu jde.

Autor je zakládající člen Strany svobodných občanů

Převzato z FrantisekMatejka.cz se souhlasem autora