Způsob, jakým byl Geert Wilders postaven před soud, který přinutil státní zastupitelstvi, aby podalo na něj žalobu, prokázal, že má být za každou cenu odsouzen. Státni zastupitelstvi už pred časem neshledalo žádný důvod, aby Wilderse žalovalo, přišlo tedy k soudu s konstatováním, že to, co se vytýká Wildersovi, nemůže být duvodem k odsouzeni, což tedy má dost daleko do žaloby. Prvni pokus Wilderova obhájce žádajiciho výměnu soudců pro předpojatost byl sice zamítnut, ale druhý už se podařil, a proces začíná tedy znovu s jinými soudci. Pak došlo také k trapným situacím, když dva právníci Nejvyššiho soudu se veřejně stavěli proti nahrazeni původniho senátu, do čehož jim nejen nic není, ale hlavně tím, že předem kompromitují Nejvyšší soud, pokud by se záležitost k němu dostala. I pomalu myslícím občanům tak konečně dochází, proč zavražděný Pim Fortuyn plánoval zásadní změny v justici.

Wilders mezitím nezahálí, protože posice jeho strany, která neni ve vládě, ale vládu podporuje, mu znamenitě vyhovuje. Může se ke všemu svobodně vyjadřovat. Navrhuje, aby královna nezasahovala vůbec do politického života, k čemuž má prý dosud velkou příležitost a těžko skrývanou sympatii pro levici při jednánich o tvorbě nové vlády po volbach. Navštívil Německo, kde vznikla nová strana příbuzná jeho PVV, vyčetl Angele Merkelové, že se boji. V Holandsku navrhl v rámci nutných úspor, aby byly odebrána více než dvěma stovkám vysokých státnich úředníků auta se šoférem. Pro srovnáni: podobně jako u nás mají zálibu v AUDI 6, ovšem nesahaji českým obdobám ani pod kolena, uvážíme-li např. šéfa NKÚ, ktery měl a snad ještě má k disposici auta tři. U nás ovšem se polistopadova elita chtěla prohánět po silnicích s modrým majáčkem – Z cesty, holoto, tady jede pán! – ale tak daleko to v Holandsku nedošlo a asi nedojde..

Wilders je teď v situaci, která mu umožňuje “nastolovat” diskusi o řešení různých problémů, aniž by ohrožoval stabilitu vlády, které rovněž tento (původem dánský) systém vyhovuje, protože má možnost si otestovat bez risika reakce veřejného míněni. Jeho postavení před soud je tragický omyl či spíše pokus o sebevraždu politicky korektního establishmentu, Můžeme tedy doufat, že političtí korekčníci “budou teď kapat jeden za druhým a ani státní návladnictví jim nepomůže”. Politická korektnost je rakovina, která vážně ohrožuje západní civilisaci.

Ale když už jsme u ní, před časem došlo v Německu k rozruchu kolem knihy Thilo Sarrazina. Hlavně bylo probíráno a napadáno jeho tvrzeni, že kvalita nebo úroveň německého obyvatelstva klesá vlivem dovozu nekvalifikovaných lidí. Televise ARD se tím zabývala v programu “Hart, aber fair”, který jsem náhodou viděl. Došlo v něm k opravdové orgii politické korektnosti díky v Německu narozené turecko-německé vzdělané dámě a muži obdobného zaměření s polským pozadim. Při tom pan Sarrazin neřekl nic nového, jak ukazuje článek, který ani nemusíte číst, název říká vše (William C. Symmonds: The uneducated. A new study warns of a slide fo the U.S., as the share of lower achievers grows. Business Week, 21.11.2005). Máte-li o něj zájem, najdete jeho obsah v mé knize “Mohlo to jit take jinak” na straně 279 (Produktivita, migrace a počet obyvatel, NP 20.12.2005) nebo snad v archivu NP. V Americe nedošlo k žádným výlevům politické korektnosti, přestože (to není překlep) je to nevyvratitelná skutečnost, která vyvolává u politických korekčníků ty nejzuřivější reakce, jak se můžeme přesvědčovat dnes a denně, a tedy i v diskusi ARD.