Kdo se v Česku spoléhal na to, že se sudetoněmecký problém vyřeší biologickou cestou, mýlil se.

Věrohodnou většinou podpořili účastníci letošního svatodušního setkání, dnes už z velké části potomci sudetských Němců, kteří byli po válce vyhnáni z Československa, únorovou změnu stanov Sudetoněmeckého krajanského sdružení.

Z nich zmizel cíl usilovat o znovunabytí někdejšího domova i majetku. Místo toho se sudetští Němci chtějí programově soustředit na podporu česko-německého dialogu a na prosazování lidských práv všude na světě.

Protože, jak v neděli v Augsburgu zdůraznil mluvčí krajanského sdružení Bernd Posselt, v dnešním světě, zmítaném novými vlnami uprchlíků a vyhnanců, je povinností sudetských Němců připomínat, jak nezbytné je předcházet bezpráví.

Předseda bavorské vlády Horst Seehofer nazval obrat sudetských Němců k budoucnosti historickým mezníkem, a to hlavně ve vztahu k Česku, kde se – podle jeho slov – začíná hodnocení poválečného odsunu německého obyvatelstva pomalu měnit. A to i mezi politiky, což dokázala nejen nedávná deklarace brněnských zastupitelů, vyjadřující lítost nad stovkami obětí brněnského pochodu smrti na konci května 1945, ale také zdravice, kterou poslal na videu do Augsburgu místopředseda vlády Pavel Bělobrádek. V ní zdůraznil, že ke křesťanským hodnotám patří odpuštění, jemuž ovšem musí předcházet přiznání viny. On sám i jeho strana se tím, jak řekl, dokázali řídit.

V zemi, kde podle posledního výzkumu veřejného mínění považuje 70 % lidí odsun za nevyhnutelný, a 61 % dokonce za spravedlivý, patří k prohlášení tohoto druhu nejen odvaha, ale především politický rozhled, hodný opravdového státníka.

Tři miliony lidí byly po válce z Československa odsunuty výhradně kvůli svému etnickému původu. A tedy nikoli na základě individuální, nýbrž kolektivní viny. Kolektivní ale může být pouze odpovědnost – a i k ní se Sudetoněmecké krajanské sdružení v úvodu svých reformovaných stanov výslovně přihlásilo, když zdůraznilo spoluzodpovědnost sudetských Němců za nacistický teror v českých zemích.

Sudetští Němci tak otevřeli české společnosti cestu k přehodnocení jejího stanoviska k odsunu.

Každý se teď tady může nad touto historickou křivdou na našich krajanech, která se Československu záhy vrátila jako bumerang, zamyslet bez obav, že tím spustí lavinu skupinových restitučních požadavků.

Politici, kteří uvažují v krátkozraké dimenzi svého znovuzvolení, nepůjdou příkladem nikdy. To udělají jen ti, kterým na zdejší společnosti opravdu záleží. Protože chtějí, aby se vymanila z pokořující a dnes už naprosto absurdní role kompliců těch, kteří toto do nebe volající bezpráví, ať už z jakýchkoli pohnutek, před 70 lety zosnovali.