V posledním roce se strana zelených stala třetí silnou politickou stranou na německé politické krajině a dosahuje podobných výsledů jako sociální demokraté, což má evidentně vliv i na profilování zbylých stran zvláště v pravé části politického spektra. V posledních dnech to zřetelně ukazuje vztah těchto stran k ukončení provozu atomových elektráren.

Zelení signalizují paní kancléřce Merkelové, že jsou ochotní vyjednávat s vládní koalicí o kompromisu a překvapivě i paní kancléřka dává najevo, že by se její strana CDU ráda v budoucnu profilovala jako strana, která chce i s mírovým využitím jaderné energie skončit. Samozřejmě, že za tento posun může jaderná katastrofa v Japonsku. Angela Merkelová prohlásila, cituji: "Chceme společně s opozicí, odbory, církvemi a ostatními skupinami občanů najít v oblasti zdroje energie přijatelný kompromis a společně chceme vystoupit z klubu těch, kteří využívají atomovou energii k výrobě elektrického proudu."

Šéf zelených Cem Özdemir si ale ještě před jednáním s paní kancléřkou klade podmínky a na paní kancléřce požaduje, aby na jednání přišla s návrhem zákona o vystoupení Německa z využívání atomové energie. Tím by totiž stvrdila, že to myslí vážně a že nedojde k prodloužení provozu atomových elektráren. Předseda zelených se domnívá, že by Německo tento krok mělo uskutečnit během šesti let. Rok 2017 považuje za velice realistický, protože do té doby by se mohla celá země připravit na využití jiných a efektivnějších zdrojů. A hned ještě dodává: Pokud by k takovéto dohodě došlo, byl by to signál pro veřejnost, že strana zelených je ochotná spolupracovat s křesťanskými demokraty CDU/CSU i na spolkové úrovni, protože tím by se odstranila největší překážka, která zatím této spolupráci bránila. Pro vystoupení z atomové energie je i současný ministr životního prostředí Norbert Röttgen z CDU, který rovněž hovoří o společném kursu se sociálními demokraty a zelenými.

A že tentokrát nejde o plané řeči, ukazuje už i ta skutečnost, že ještě tento týden se mají sejít ministři životního prostředí a ministr hospodářství Rainer Brüderle na kancléřství a předložit tam několikabodový návrh na změnu energetické politiky. Takový návrh by pak mohl sloužit jako podklad pro zákon, který požadují zelení. To by umožnilo schůzku, na které by se vyjednaly podrobnosti a návrh zákona by pak mohla schválit, pokud by vše vyšlo, vláda někdy v červnu. Sociální demokraté, jak řekl šéf jejich frakce v bundestagu, by si přáli, aby jednání se ještě urychlila. Zelení zároveň trvají na tom, aby sedm elektráren, v nichž se již zastavil provoz, bylo definitivně odstaveno. Rychlost, s kterou jednání v Německu pokračují, evidentně nasvědčuje tomu, že politici chtějí využít vzniklého strachu z katastrofy v Japonsku. Kdyby se jednání dlouho protahovala, strach by pominul a lobbisté atomových leketráren by měli zase snazší pozici.

Podle posledního průzkumu společnosti Emnid, který byl prováděn pro Bild am Sonntag, si rychlé ukončení výroby elektrické energie z atomu přeje 60 procent Němců, pokud to nebude finančně moc náročné. 34 procent Němců je proti. 30 procent by bez jakýchkoliv podmínek vystoupilo hned a 27 procent Němců by vystoupilo do pěti let. 20 procent si myslí, že odpovědné by bylo nechat běžet elektrárny ještě deset let a jen 17 procent se domnívá, že by mohly atomové elektrárny v Německu vyrábět energii i po roce 2030. Ze stejného průzkumu vyplývá, že zeleným v současném Německu fandí ze všech stran nejvíce 27 procent občanů. A dokonce 54 procent Němců a 36 procent křesťanských demokratů se domnívá, že by zelení měli v budoucnu hrát v politice důležitější roli.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6

Autor je novinář a spisovatel