V Badensku-Würtembersku, jak jsme o tom již referovali, vyhráli Zelení, budou mít v této spolkové zemi premiéra a spolu se sociálními demokraty mají pohodlnou většinu. Hlavní problém, který ale musí v nejbližsích dnech vyřešit, se týká stavby tamějšího nádraží. Připomeňme, o co jde.

Podle projektu s názvem Stuttgart 21, tedy město pro XXI. století, má být nádraží přesunuto pod zem za využití všech nejmodernějších technologií. Nad ním má být rozkvetlý park a pěší zóna. Na stavbě se už pracuje, i když rozdělila Německo stejně jako stavba knihovny Jana Kaplického Českou republiku. Jenže politická reprezentace v čele s kancléřkou Merkelovou, na rozdíl od nás, se velice vehementně za projekt postavila. Proti byli a jsou hlavně sociální demokraté a Zelení, kteří zastavení stavby měli v programu a kteří se teď dostali k moci.

Angela Merkelová stavbu vehementně obhajuje. Německo podle ní nesmí být proti novým stavbám, novým dopravním cestám a novým technologiím. Občané většinou všude žijí současností, kdežto každý zodpovědný politik musí žít z poloviny v současnosti a z poloviny v budoucnosti, protože má za úkol zajistit svým občanům jistou budoucnost.

Podobně jasně odůvodňuje tento projekt i z legislativního hlediska: projekt nového nádraží byl schválen všemi nutnými úřady a grémii, je tedy politicky legitimní a není zapotřebí, aby získával ještě jednu legitimitu v referendu. Kdybychom na takový krok přistoupili, zpomalili bychom Německo a my naopak potřebujeme, abychom se zrychlili. Žijeme v době, kdy v Evropě jen připomínkové řízení ke stavbě nové přistávací dráhy v anglickém Heathrow trvá déle než stavba celého nového letiště v Pekingu, včetně projektu.

Paradoxem demokracie je, že pouze politici, kteří se dokáží prosadit proti většině svých občanů, jsou nakonec ti, kteří u nich mají největší respekt. Tak tomu bylo v Německu, když Willy Brandt prosadil svou východní politiku, když Helmut Schmidt znovu vyzbrojil Německo a když Helmut Kohl zavedl euro.

Připomeňme, že nádraží ve Stuttgartu může být důležité i pro nás: Přes toto město má totiž vést nová rychlodráha z Bratislavy přes Prahu a Mnichov do Paříže.

Jenže co dělat nyní, když strany, které byly od samého počátku proti stavbě, vyhrály a zastavení stavby by stálo miliardy eur? To je ten problém, který nyní bude muset řešit jak spolková země Badensko-Würtembersko, tak nová vláda, tak město Stuttgart, tak Bundesbahn, spolková železnice.

Supermoderní nádraží by mělo stát asi 4,5 miliardy eur, každý rok, o který se stavba zastaví, což se právě v těchto dnech stalo, přijde tuto spolkovou zemi na 400 milionů eur a ten, kdo stavbu zastaví, bude muset zaplatit veškeré náklady, jež i s náhradami, které ze smluv vyplývají, podle předběžných propočtů se blíží skoro stejné sumě, jako kolik by stálo nové nádraží. To, co se v současné době stalo, že došlo k tzv. de facto zastavení stavby, představuje jen formální kompromis, který ve skutečnosti vůbec nic neřeší a naopak stavbu i zastavení prodražuje.

Projekt nového nádraží je evidentně ekologický, střed města Stuttgartu by byl zřetelně vlídnější: místo rozlehlého kolejiště by byl park a vznikla by ve městě nová čtvrť a nádraží ve Stuttgartu je skutečně zastaralé a nevyhovující.

Možná, že to bude právě tento projekt, který bude prubířským kamenem Strany zelených: mohl by totiž ukázat, jestli zůstávají malou sektou nebo se skutečně stanou velkou a masovou stranou, která myslí konstruktivně. Pokud šéf zelených v této spolkové zemi Winfried Kretschmann dodrží to, co řekl těsně po jejich vítězství, a sice že je pro něj prvořadá země a teprve pak politická strana, bude muset asi stavbě nádraží dát – zřejmě po nějakých korekturách – zelenou.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6