Vznik nové německé protestní strany Alternativa pro Německo, jejímž cílem je zrušit, případně rozdělit společnou měnu, není nijak překvapivý, překvapit může, že to trvalo tak dlouho. Vždyť většina německých ekonomů a průmyslníků si byla při vzniku eura vědoma ohromného rizika, byla však politiky umlčena a Maastrichtská smlouva měla Němce uchlácholit. Hlavní pojistka nezachraňovat deficity zadlužených států je dnes (eurovalem) ESM porušena, ba naopak má být svorníkem fiskální integrace. Eurokrize však vyjevila, že pravdu měli kritici, ale němečtí politici vinu odmítají a nadále trvají na záchraně eura, ať to stojí co stojí, a tvrdí, že jde o záchranu Unie. Jeden z vůdců hnutí Hans-Olaf Henkel, bývalý prezident německého průmyslu, se příkladně kaje: "Podpora eura je můj největší životní omyl." Na rozdíl od nacionálněliberálních miniskupin euroskeptiků v minulosti tvoří vedení strany slušný počet ekonomů, právníků a křesťanskodemokratických disidentů, z nichž se někteří už delší dobu neúspěšně snažili do sporu s vládní politikou zatáhnout německý ústavní soud a vládu kritizovali za manipulaci parlamentu.

Po ohromném bestselleru exbankéře Sarrazina Německo euro nepotřebuje ("důsledek německého komplexu z holokaustu"), volbách v Itálii a francouzském nápadu snížit hodnotu eura není divu, že má většina Němců dost a nechtějí zůstat posledním garantem eurozóny. Měnová mesaliance ekonomické výkonnosti a nevýkonnosti,měřitelná bilancí zahraničního obchodu mezi severem a jihem, dosahuje v eurozóně 20 až 30 procent a znamená trvalou masivní podporu jižního hospodářství a jeho vysoké a dlouhodobé nezaměstnanosti. Lákavá je představa hnutí rozdělit Evropu podél limes, německý nápad už padl jednou na schůzi ministrů eurozóny. Jižní euro by devalvovalo a dlužníci by spláceli v nové měně méně, aniž by došlo k státnímu bankrotu, export by zlevnil, import zdražil. Zaalpské státy by se shlukly kolem německé měny, aby nedošlo k příliš velké revalvaci a poškození německého exportu.

A šance na úspěch? Malé. Proti racionální úvaze stojí obavy z nákladů a ideologie integrace. Do voleb ani ne sedm měsíců, strana nemá peníze a monotematické protesty nemívají v celostátních volbách úspěch. Pokud by si však liberální strana (FDP) vzala z hnutí příklad a nabídla podobný program, mohla by nakonec překonat pětiprocentní hranici a zachránit Merkelovou, která proti sociální demokracii a Zeleným ztrácí. Pokud vyhraje eurofilní opozice, Německo se bude radikalizovat.

Evropský lid totiž neexistuje.

LN, 12.3.2013