Úterý 17. listopadu 2026, Den boje za svobodu a demokracii

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

MIGRACE: S islámem jako s kozou na ledě

Přihodilo se v německé zemi, že mladá dívenka navázala takříkaje vážnou známost s fešákem… údajně ze Sýrie, to ale netřeba brát tak stoprocentně; ze Sýrie je dnes mezi běženci víceméně každý. Kdyby se poměry v té Sýrii měly někdy urovnat, bude víceméně každý třeba zase z Iráku. Ostatně si zmíněný fešák stačil obstarat čtrnáct různých identit, i ví jen Alláh sám, odkud vůbec je. Avšak k věci: milá dívenka neodpovídala fešákovým nárokům na poslušnost, jakou jest povinována muslimská nevěsta, takže co s ní: vytáhl nůž a zapíchl ji. No co, divil se, když ho vyslýchající orgány vinily z vraždy, vždyť to byla jenom ženská! I dejte si pozor, milé dívenky, na muslimské fešáky. Partnerský vztah se v jejich pojetí nemusí rovnat tomu, co si pod tím pojmem představujete vy; projevený nesouhlas se rovná urážce, a urážku jest třeba splatiti krví. A když ne hned krví, výchovná facka také postačí, jak káže Korán: Ctnostné ženy jsou pokorně odány… a ty, jejichž neposlušnosti se obáváte… varujte je a bijte je! (súra 4, verš 38).

Tak, tak, babo. Budeš pokorně oddána, a když ne, nejsi ctnostná žena a schytáš to. Přesto islám, jehož výbojnost skončila bitvou u Poitiers v říjnu 732, zůstával po dlouhá staletí uzavřen v oblasti svého rozšíření a životní způsob určovaný křesťanstvím také ve své, jeden druhému někdy konkurent, jindy nepřítel, k vzájemnému průniku ale nedocházelo. To až v posledních desítiletích se muslimové začali houfněji stěhovat za lepším živobytím do zemí křesťanské kultury, přinášejíce s sebou svůj navyklý, s evropským příliš neladící životní styl a neměnné přesvědčení o nadřazenosti své víry. Což se nám starousedlíkům nemusí líbit, ale už to nezměníme, všechna doporučení typu ať si táhnou, odkud přišli, jsou dokonale marná. Otázkou jest, co místo toho, aby to marné nebylo.

Jelikož o vhodných opatřeních cvrlikají vrabci na střechách, omezím se na něolik zásadních bodů. Tedy předně: pokud to páni politikové ještě nepochopili – nebo pochopili, ale upejpají se – je naléhavě třeba zrevidovat zákon o udílení asylu vzniklý za jiných podmínek (šlo tehdy o uprchlíky z komunistických zemí východní Evropy včetně mě samého) a v současné situaci naprosto nevyhovující. Ještě naléhavěji to platí o pravidlech udílení státní příslušnosti, prosazovaných svého času levicovými partajemi v blahé naději, že domestikované uprchlictvo je pak bude z vděčnosti volit. Dále: nedat moc na nářky o pronásledování v zemi původu; i kdyby odpovídaly skutečnosti, nějaké formě pronásledování či znevýhodňování jsou vystaveni lidé v dobré polovině světa, a všechny je tato země pojmout nemůže, nejsouc nafukovací. Dále: nebavit se s nikým, kdo přichází bez platných dokladů; výmluvy nemám, ztratil jsem, ukradli mi, odkázat do říše bajek, a ještě spíš záměrných lží. A kdo zalže, ztrácí důvěru a náleží mu jediné – razítko v pasu, má-li jaký, „pobyt nežádoucí“. Dále: ukaž, co umíš, čím můžeš být této zemi prospěšný. Na doživotní příjemce sociálních pomocí a výpomocí nejsme zvědaví, majíce svých vlastních lajdáků dost. Dále: svou víru si spánembohem vyznávej dál, když to bez ní nemůžeš vydržet, ale v soukromí; veřejné modlitby se zadky vystrčenými k nebesům si odpusť, a to ve vlastním zájmu tvé víry. Budíš tak v nezúčastněné veřejnosti jen odpor a nechuť; kdo dosud byl ve vztahu k islámu indiferentní, snadno začne být kritický, možná i malinko nepřátelský, a můžeš pak jak chceš lamentovat nad islamofobií.

Nevím, a nemaje brejlí věšteckých ani vědět nemohu, k čemu až dospěje rozpor mezi světem islámu a západní, sekulárně orientovanou společností. Buď se urovná – ale vysoké částky bych na to nevsázel –, nebo bude eskalovat až k nějakému finálnímu střetu. Pro ten případ má však islám, jakkoli sebevědomý, vyhlídky spíš horší; jsa ve všem závislý na západní tvořivé invenci jako pacient na infusní hadičce, bude možná divně koukat, kam se mu poděla jistota jeho nadřazenosti. Může z toho být nevídaný mazec, ještě že jsa stařec blížící se k devadesátce věku svého u toho už naštěstí nebudu.

Hannover, 27. července 2019

Jan Ziegler
17. 11. 2026

Pád komunistického otroctví v listopadu 89 vítá většina lidí, ale jak dál?

Ondřej Neff
17. 11. 2026

Opravdu nejsem hrozný, to je pan Macinka, já vím.

Ivo Fencl
17. 11. 2026

Slovo Krakonoš zavedl dramatik Václav Kliment Klicpera (1792-1859)

Nils. A. Haug
17. 11. 2026

Není tak docela jasné, kdo jsou tu vlastně rasisté.

Tomáš Zdechovský
17. 11. 2026

Evropou otřásají miliardové podvody

ČTK, Lidovky.cz
17. 11. 2026

Izrael chrání Evropu před přílivem džihádistů, řekl izraelský prezident Jicchak Herzog při setkání...

Lidovky.cz, ČTK
17. 11. 2026

Dnes odpoledne a zejména ve středu zasáhne část Česka silný vítr s nárazy 55 až 70 kilometrů v...

van Kateřina Vaníčková, lin Lukáš Linhart, tji Tereza Jiránková, poe Eva Pospíšilová
17. 11. 2026

Česko si v úterý připomíná 37 let od sametové revoluce. Centrem oslav se jako tradičně stala Praha...

van Kateřina Vaníčková, ČTK
17. 11. 2026

Prezident Petr Pavel v úterý při výročí 17. listopadu řekl, že měl chuť vyrazit v neděli na...

jhr Jan Hron, ČTK
17. 11. 2026

Jedna ze silničních částí Krymského mostu se včetně oblouku po nočním ukrajinském zásahu zřítila do...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz