Brémská pobočka spolkového imigračního a azylového úřadu (BAMF) měla ve velkém měřítku udělovat azyl neoprávněným osobám.

Ve středu a čtvrtek 18. a 19. dubna rozjela Centrální protikorupční jednotka (Zentrale Antikorruptionsstelle) velkou razii, při níž bylo prohledáno osm soukromých bytů a právních kanceláří v samotných Brémách a v několika okolních městech (Hildesheim, Oldenburg). Cílem bylo zajistit důkazy proti – mezitím již odstavené – vedoucí brémské pobočky BAMF, úřadu, který zodpovídá za zpracování žádostí o azyl, dále proti třem advokátům a jednomu soudnímu tlumočníkovi. Jeden z podezřelých advokátů je expřítel výše zmíněné vedoucí. (Další článek s detaily.)

Podle slov vyšetřovatelů mělo v Brémách docházet ke zneužívání azylového systému „jako na běžícím pásu“. Brémy jsou nevelké město. Celý spolkový stát (Svobodné hanzovní město Brémy) čítá méně než tři čtvrti milionu obyvatel, tedy ani ne jedno procento celého Německa. Tamní BAMF je v podezření, že udělil až 2000 neoprávněných azylů.

Případ začal nenápadně v září 2016, kdy se policisté v blízkém Dolním Sasku pokusili již podruhé odsunout jistou kurdskou rodinu ze SRN. „V poslední minutě“ dorazil na letiště příkaz z brémské pobočky. Stálo v něm, že deportace rodiny se zakazuje, zdůvodnění bylo vágní: mohlo by tím dojít k porušení evropské úmluvy o lidských právech (této).

Dolnosaského ministra vnitra Oskara Pistoria (SPD) tato událost natolik znepokojila, že tajně kontaktoval ředitele celého spolkového úřadu s podezřením. O tom, že je něco divného ve městě brémském, svědčila i veřejná statistika. Například v roce 2016 akceptoval brémský BAMF 137 žádostí Iráčanů ze 140 podaných celkem. Úspěšnost 96,5 % razantně převyšovala běžné německé poměry, podle nichž dostává jakoukoliv formu ochrany jen 32 % iráckých žadatelů (zdroj). To bylo divné. Odbor pro vnitřní kontrolu BAMF tedy rozjel šetření, jehož vrcholem byla tato razie.

Některé informace, které zatím pronikly do médií, jsou hodně zajímavé.

Rakouská policie nakládá běžence do autobusů ve směru Německo, 13.9.2015

Brémský úřad si měl při svých aktivitách pronajímat celé autobusy k dovozu žadatelů o azyl z jiných částí Německa (zdroj: viz výše nalinkovaný článek ze Süddeutsche Zeitung). Platnost dokladů se zásadně neověřovala a totožnost nezkoumala – zejména se pak místní BAMF neobtěžoval s tím, zjistit, zda zkoumané, či spíše nezkoumané, osoby již někde v Německu či v jiné zemi EU nepožádaly o azyl, třeba pod jinou identitou. Pokud byli brémští úředníci požádáni o spolupráci zvenčí, třeba o otisky prstů, postupovali úmyslně liknavě, aby dosáhli vypršení různých lhůt.

Hlavními „zákazníky“ byli údajně jezídové z Iráku, tedy převážně kurdsky hovořící náboženská menšina, kterou islámští fundamentalisté tvrdě pronásledují. Vzhledem k výše zmíněným úmyslným nedostatkům v práci však není jisté, zda a v jaké míře se skutečně jedná o jezídy.

Není také zřejmé, zda motivací pro tuto trestnou činnost byl finanční prospěch, nebo osobní pohnutky ze strany vedoucí úřadu. Podle novin Tagesspiegel se zdá, že minimálně v případě vedoucí úřadu šlo o to druhé. Zatím totiž nebyly vystopovány žádné podezřelé toky peněz mezi obviněnými. Maximum, co je prokázáno, je několik pozvání do restaurace.

Všechna rozhodnutí o udělení azylu, která brémský BAMF za poslední léta vydal, budou nejspíše znovu úředně otevřena a přezkoumána.

*****************************

Za zajímavé považuji, že údajní jezídové se stěhovali právě do Brém.

Brémy jsou totiž už několik let známy jako hnízdo salafistů, možná dokonce nejdůležitější bašta hnutí v celé SRN (článek z roku 2015). Za poslední roky se počet osob, které jsou v Brémách kvůli salafismu sledovány německou rozvědkou, zvyšuje. Dříve byla řeč o 360 lidech, v roce 2016 již o 440 a loni o 480 osobách. (zdroj). To je docela dost na město zvící trochu většího Brna.

Proč by jezídi pronásledovaní Islámským státem vyhledávali z celého Německa zrovna město, které je nejvíc promořeno jejich nepřáteli?

*****************************

Hudební epilog
Významný německý přístav si zaslouží námořní hudbu. Slavný film byl ovšem natočen převážně na Bádenském jezeře.