Nebyl v tom zlý úmysl, přesto se ten nápad setkal se značnou nelibostí. Stalo se v Kalifornii, v okrese El Dorado County. Pro rychlou orientaci: nachází se severovýchodně od San Francisca.

Na okresní správu tam dohlíží pětičlenný orgán Rada supervizorů; ta disponuje i zákonodárnou pravomocí. Může vydávat tzv. ordinances – (okresní) nařízení, vyhlášky výnosy nebo předpisy. A také deklarace. Jedna z nich vyvolala kontroverzi, které se budeme v tomto článku věnovat.

Letos v létě supervizoři (dohlížitelé) většinou hlasů rozhodli o tom, že napříště bude každý rok vyhlášen v červenci Měsíc americké křesťanské historie – ve smyslu připomenutí křesťanského dědictví Spojených států.

Volbu měsíce července asi není třeba ozřejmovat. A jaké hlavní důvody ve svém prohlášení Rada supervizorů uvádí? Argumentuje tím, že náboženská víra nejenže hrála významnou roli v životě běžných Američanů od počátků objevení Nového světa, ale byla uznána a od samého počátku federace a implementována do všech tří pilířů její moci. Uvádí, že Nejvyšší soud USA potvrdil tuto samozřejmou skutečnost v jednomyslném výroku: „Toto je náboženský lid...“

Neopomněla zdůraznit fakt, že úvodním aktem, k němuž došlo na Prvním kontinentálním kongresu 1774 ve Filadelfii, byla křesťanská modlitba (pronesená anglikánským duchovním Jacobem Duché – LS), stejně tak připomněla nápis na legendárním americkém Zvonu svobody, který je inspirován biblickým veršem z 25. kapitoly knihy Leviticus: „Vyhlaste v zemi svobodu všem jejím obyvatelům.“

Dále: konstituce každého z 50 států Unie, ať už v preambuli nebo v textu, vyjadřují vděčnost Bohu; prezident J. F. Kennedy prohlásil, že „práva člověka nepramení z velkorysosti státu, ale z ruky Boží“. Série argumentů pokračuje konstatováním, že vysoký úředník (marshal) Nejvyššího soudu USA zahajuje každé jeho zasedání formulací „Bůh ochraňuj Spojené státy a tento ctihodný soud“, že George Washington, když skládal přísahu jako americký prezident, přidal k ní dovětek „K tomu mi dopomáhej Bůh“, který byl od té doby použit v mnoha přísahách osobností vstupujících do veřejných funkcí.

V neposlední řadě pak Rada odůvodnila svůj počin ve prospěch křesťanského dědictví Ameriky tím, že dochází k pokusům změnit a překroutit historii Unie.

Na první pohled má tedy Rada supervizorů okresu El Dorado argumentů pro vyhlášení Měsíce americké křesťanské historie dostatek. Přesto v úterý 19. září od tohoto záměru jednomyslně upustila. Proč? Uznala argumenty oponentů.

Ačkoli křesťanské dědictví USA je nezpochybnitelné a oceněníhodné, nelze přehlédnout, že v zemi nežijí pouze věřící křesťané, ale také vyznavači jiných náboženství a samozřejmě také ateisté. Kromě toho: ve Spojených státech je při deklarované náboženské svobodě současně striktně dodržován princip odluky církve od státu. A právě na to poukázali oponenti myšlenky Měsíce americké křesťanské historie – totiž, že je v rozporu s ustanovením kalifornské ústavy, potažmo i ústavy federální. K oponentům patří mimo jiné židovská komunita v Kalifornii a organizace American Civil Liberties Union (Americká unie pro občanské svobody).

Odpůrci tvrdí, že jazyk deklarace z El Dorada porušuje zásadu odluky církve od státu a propaguje jedno náboženství nad ostatními. Přitom kalifornská ústava v článku 4 uvádí, že je zaručena svoboda vyznávat a praktikovat náboženskou víru, a to – což je důležité - bez diskriminace nebo upřednostnění (jedné víry před jinou). Současně legislativa nemůže přijmou žádný zákon, který by byl založen na preferenci nějakého náboženství. Podobně hovoří ve slavném prvním dodatku i federální ústava Spojených států: „Kongres nesmí vydávat zákony zavádějící nějaké náboženství nebo zákony, které by zakazovaly svobodné vyznávání nějakého náboženství; právě tak nesmí vydávat zákony omezující svobodu slova nebo tisku, právo lidu pokojně se shromažďovat a právo podávat státním orgánům žádosti o nápravu křivd.“

Z toho plyne, že navzdory nesporným křesťanským kořenům americké historie zastává Unie jako státní útvar oficiálně neutrální pozici. V obecné rovině je to bezpochyby správné, byť s tím někteří křesťané mohou mít problém; diskutovat je samozřejmě možné o tom, jestli Měsíc americké křesťanské historie v jednom kalifornském okrese je natolik kontroverzním nápadem, že bylo nutné ho zrušit.

Malá ukázka z tamní lokální diskuse. Rabín Evon Yakar soudí, že nešlo oslavu dědictví jedné skupiny na způsob (homosexuálního) Měsíce hrdosti nebo Měsíce amerického židovského dědictví; zde se mělo oslavovat to, že Spojené státy byly založeny jako křesťanská země. (Což je v principu pravda, ale zjevně je politicky nekorektní to říkat – LS.) Naproti tomu John Hidahl, jeden z členů Rady supervizorů, staví jiný pohled: „Tento velký národ nezaložili religionisté, ale křesťané. Ne na náboženství, ale na základech křesťanských zásad a hodnot. Prohlášení jasně říká: nezapomínejte na naši historii“. (Osobně nemám s tímto výkladem problém.)

Máme tu tedy dilema. Oba tábory mají pravdu a v takovém případě musí být brána za bernou minci to, co říká konstituce. Jedna strana tedy musí ustoupit. Přesně toho jsme byli v okrese El Dorado svědky. Americká křesťanská historie se tam tedy oficiálně červenec co červenec připomínat nebude. Zůstává the Fourth of July, Den nezávislosti.

Základní pramen:
The Jewish News of Northern Carolina – ZDE

Připraveno exkluzivně pro Neviditelného psa.

Odkaz