Izrael má na příštích sedm let nového prezidenta: tamější parlament, Kneset, zvolil v úterý desátou hlavou státu Reuvena Rivlina – až v druhém kole a rozdílem pouhých deseti hlasů oproti jeho nejúspěšnějšímu soupeři z prvního kola Meiru Šitritovi. Rivlina podle průzkumů podporovala i většina občanů, i když do volby prezidenta nemají co mluvit.

Poslanci vybírali z pěti kandidátů, mezi nimiž byla i bývalá soudkyně Nejvyššího soudu nebo nositel Nobelovy ceny za chemii Dan Šechtman, pro kterého však hlasoval jen jediný člen Knesetu. Uchazečů o prezidentský úřad bylo původně šest, ale kandidáta levicové Strany práce Binjamina Ben Eliezera začala jakoby náhodou minulý týden vyšetřovat policie kvůli podezření z přijetí úplatků a krácení daní. Když pak našla v jeho sejfu více než půl milionu dolarů v hotovosti, Ben-Eliezer se kandidatury vzdal. Většina ostatních kandidátů vzápětí zveřejnila své majetkové poměry, aby se podobným nařčením vyhnula.

74letý Rivlin byl skoro 20 let poslancem za dnes vládnoucí stranu Likud. Původním povoláním je právník a za sebou má i působení v jeruzalémské městské radě nebo manažerskou činnost ve fotbalovém klubu Bejtar Jeruzalém. V letech 2001 – 2003 byl ministrem komunikací ve vládě Ariela Šarona a pak se stal předsedou Knesetu. Na prezidenta kandidoval už před sedmi lety ve volbách, které vyhrál Šimon Peres, a dva roky nato se vrátil do funkce předsedy parlamentu.

V Likudu patřil vždycky k zastáncům tvrdého kursu a Velkého Izraele. Je odpůrcem samostatného palestinského státu a dal by přednost začlenění Palestinců do Izraele. Nesouhlasil ani s jednostranným vyklizením pásma Gazy, které v roce 2005 prosadil Ariel Šaron. Když Šaron opustil Likud a založil stranu Kadima, Rivlin se neúspěšně pokusil vyvolat pád jeho vlády. Za svého působení v Knesetu však neváhal odmítat návrhy zákonů, jež považoval za diskriminační či nedemokratické, a získal si řadu příznivců z levicových stran, kteří mu teď dali svůj hlas.

Nejeden spor měl v minulosti se současným premiérem Binjaminem Netanjahuem. Ten proto tentokrát dlouho váhal, než se za Rivlinovu kandidaturu postavil. Je známo, že Rivlina nesnáší Netanjahuova manželka Sara, která má na svého muže velký vliv. Rivlin před lety uštěpačně poznamenal, že Sara rozhoduje o jmenování politiků, a Netanjahu za to nepodpořil jeho pokračování ve funkci předsedy Knesetu. Letos si vymyslel, že by na prezidenta mohl navrhnout amerického nositele Nobelovy ceny míru, spisovatele Elieho Wiesela. Nezískal však potřebnou podporu poslanců, a tak ji nakonec nerad vyjádřil Rivlinovi. Radost z jeho vítězství však očividně nemá a je otázka, jak budou oba nejvyšší představitelé spolupracovat.

Prezident má v Izraeli jen ceremoniální roli a většina Rivlinových předchůdců byla jen druhořadými politiky, kteří po odchodu z úřadu upadli rychle v zapomnění. Rivlin však nahradí Šimona Perese a to bude nelehké postavení.

Když Peres do funkce nastupoval, byl prezidentský úřad znevážen skandálem jeho předchůdce Mošeho Kacava, jenž musel rezignovat kvůli sexuálnímu obtěžování svých podřízených a nakonec byl odsouzen za znásilnění k sedmi letům vězení. Šimon Peres pověst úřadu nejen napravil, ale udělal z něj nejváženější instituci v zemi, jakousi protiváhu k úřadu premiéra. Navíc neváhá odsuzovat extremismus osadníků a další negativní společenské jevy a prezentuje ve světě Izrael jako demokratický stát, který neporušuje lidská práva, nechce okupovat Palestince a usiluje o mírové řešení konfliktu a vznik samostatné Palestiny – tedy názory, o nichž řada světových politiků někdy pochybuje v případě premiéra Netanjahua. Přátelství s Barackem Obamou umožňuje Peresovi vysvětlovat a někdy i napravovat postoje izraelských představitelů, které Bílému domu nejsou vždy srozumitelné. Podle izraelských průzkumů veřejného mínění je Peres nejoblíbenějším a nejváženějším prezidentem v historii země a měl by ve funkci navzdory pokročilému věku pokračovat. Až koncem července úřad v téměř 91 letech opustí, budou jej postrádat nejen Izraelci; žádný jiný izraelský politik se netěší takové mezinárodní úctě. Reuven Rivlin jistě nebude dělat Izraeli ostudu, ale osobnosti jako Peres se těžko vyrovná.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus