V Jeruzalémě se v úterý 6. dubna konalo úvodní zasedání nedávno zvoleného zákonodárného sboru – 24. Knesetu. Zasedání slavnostní, během něhož poslanci a poslankyně složili zákonem předepsaný slib. Ovšem ne všichni.

Provokaci si neodpustili čtyři přítomní zákonodárci zvolení za arabský Společný seznam, jmenovitě Odeh, Šahadeh, Cassif (jediný Žid ve frakci) a Slimanová. Místo klasického „Slibuji“ využili příležitosti k vlastní propagandě: slibovali zrušit zákon o Izraeli jako národním státě židovského lidu, přísahali, že budou bojovat proti sionistické okupaci a apartheidu. Jejich slib je tudíž neplatný a podle Times of Israel ho budou muset v příštích dnech složit znovu.

Přitom text slibu izraelského zákonodárce neobsahuje nic, s čím by se občan státu nemohl ztotožnit: „Slibuji věrnost Státu Izrael, slibuji, že v Knesetu budu věrně vykonávat svůj mandát.“ Zdá se, že i to pro některé představitele Arabů (a svérázně uvažující Židy) představuje problém – a pak si musíme položit otázku nad mírou jejich loajality. Tu „projevili“ také tím, že před závěrečnou státní hymnou opustili sál. Zřejmě by jim bylo lépe na autonomních územích, možná přímo v Gaze. (Později mě poněkud vyděsilo, že podobně uvažuje i krajní pravičák Itamar Ben Gvir, žák nechvalně známého rabína Kahaneho. Když jsem se před publikováním článku seznamoval s dalšími informacemi z Izraele, narazil jsem na webu Jpost.com na toto Ben Gvirovo vyjádření: „Podle základního zákona o Knesetu musí jeho členové slíbit věrnost Státu Izrael. Slib poslanců ze Společného seznamu je neplatný a my uděláme všechno pro to, abychom je poslali do parlamentu v Ramalláhu nebo Gaze.“ Hodně radikální postoj; kvůli takovým nemá Ben Gvir nejlepší pověst.)

Když pak skládal slib Ben Gvir, neudržela se Tamar Zandbergová z krajní levicové strany Meretz a vykřikla: „Hanba.“

Další postřehy. Přítomen nebyl Mansour Abbas, šéf druhé arabské formace, strany Raam; o něm se spekuluje, že by mohl být „kingmakerem“ při sestavování koalice. Ulehl v nemocnici, údajně ledvinové kameny.

V Knesetu bylo také jedno miminko. Malá Yael, dcera poslankyně Šaren Haskelové, jedné z těch politiků, kteří odešli z Likudu ke Gideonu Saarovi do Nové naděje. Haskelová, rodačka z torontské diaspory, děti mít dlouho nemohla, podstoupila léčbu neplodnosti a o to větší radost měla, když loni v říjnu Yael přišla na svět. Budoucí poslankyně? Kdoví?

FOTOODKAZY: Šaren Haskelová s Yael zde a zde.

Média si všímají také toho, že prezident Rivlin po skončení zasedání Knesetu hned odjel a nezúčastnil se tradičního společného setkání a focení s premiérem, šéfkou Nejvyššího soudu, úřadujícím předsedou sněmovny a lídry stran. I to signalizuje, že vztahy mezi izraelskými politiky nejsou nejvřelejší, nejvyšší úroveň nevyjímaje.

Inu, Izrael není rájem na zemi, ale standardní demokracií se vším všudy. Lidé jsou jenom lidé.

xxxxxxxxxxxxxxxxx

Úterý 6. dubna 2021 odpoledne. Autor článku sleduje úvodní zasedání 24. Knesetu v internetovém vysílání veřejnoprávního TV kanálu KAN 11. Své „Slibuji“ říká právě Ayelet Šakedová (v modrém), bývalá ministryně spravedlnosti a jedna z tváří pravicové strany Yamina. (Foto: Archiv autora).

FOTOODKAZ. Členové Knesetu při závěrečné hymně. Poslanci arabské aliance Společný seznam chybí. Výmluvné gesto zde.