Po březnových volbách v Izraeli se zdálo, že premiér Benjamin Netanjahu nebude mít problém znovu sestavit vládu. Její vznik byl však nečekaně dramatický a výsledek ani zdaleka nesplňuje očekávání, neboť koalice má v parlamentu jen těsnou většinu 61 ze 120 poslanců. Netanjahu musel požádat prezidenta o prodloužení termínu a vládu nakonec dokončil pouhých 90 minut před vypršením lhůty.

Jen dva dny před konečným datem odmítl do koalice vstoupit předseda strany Izrael, náš domov (Jisrael bejtenu) a ministr zahraničí Avigdor Liberman. Situace využil poslední oslovený člen koalice Naftali Bennett, předseda nacionalistické náboženské strany Židovský domov (Ha-bajt ha-jehudi), a bez rozpaků Netanjahua vydíral. A protože ten by bez něj vládu dohromady nedal, všem jeho požadavkům vyhověl – jinak by prezident Reuven Rivlin ve čtvrtek zřejmě vyhlásil nové volby, protože opozice nemá šanci vládu vytvořit.

Kromě Netanjahuova Likudu a Bennettova Židovského domova ve vládě usedne jen nová strana My všichni (Kulanu) Mošeho Kachlona a ultraortodoxní strany Šas a Jednotný judaismus Tóry.

Právě ty mohou za odmítnutí Avigdora Libermana. Jejich přítomnost v kabinetu znamená zánik všech reforem předchozí vlády, které měly napravit kritizované výsady ultraortodoxních židů v izraelské společnosti. Liberman nicméně svým odchodem do opozice zřejmě odsoudil svou stranu k zániku.

Koaliční dohoda slibuje náboženským stranám zrušení schválených trestů pro ultraortodoxní mladíky, kteří by z náboženských a studijních důvodů nenastoupili povinnou vojnu, a opětovné zvýšení přídavků na děti, jež snížila minulá vláda. Dohoda rovněž obsahuje vágně formulovaný slib „chránit způsob života ultraortodoxních židů“, což v praxi znamená, že vláda investuje jednu miliardu šekelů (asi 260 milionů dolarů) do jejich školství. Rovněž se mají zpřísnit pravidla týkající se náboženských konverzí. Za tento příslib se Jednotný judaismus Tóry spokojil jen s náměstky a nebude mít žádného ministra.

Předseda Šasu Arje Deri obsadí ministerstvo hospodářství, což je v jeho případě poněkud sporná agenda, neboť si v letech 2000–2002 odseděl skoro dva roky vězení za korupci. Původně žádal ministerstvo vnitra, ale vzdal se ho po protestní petici 40 000 Izraelců, kteří v ní připomněli, že právě ve funkci ministra vnitra Deri přijímal úplatky. Vnitro však obsadí jiný člen jeho strany a Šas také dostal důležitý resort náboženských záležitostí.

Jediným světlým bodem nové vlády bude všeobecně oblíbený ministr financí Moše Kachlon, který si před lety jako ministr komunikací získal obrovskou popularitu snížením sazeb mobilního volání. Je jediným příslibem alespoň nějakého zlepšení finančně náročného života Izraelců; strana obsadí i ministerstvo výstavby, a bude tak moci prosadit reformu bydlení, kterou Kachlon sliboval v předvolební kampani.

Židovský domov po svém nátlaku získal ministerstvo spravedlnosti pro mladou Ajelet Šaked, která v politice působí teprve dva roky; bude zřejmě jedinou ženou v novém kabinetu. Strana si také vymohla resorty zemědělství a školství, členství v bezpečnostním kabinetu a předsednictví několika důležitých komisí.

Teprve nyní začne boj členů Likudu o zbývající křesla. Zatím tak není známo, kdo stane v čele zahraničí a obrany, jediných významných ministerstev, která Netanjahu nerozdal koaličním partnerům. Předpokládá se však, že ministrem obrany zůstane Moše Ja’alon.

Netanjahuova touha po už čtvrtém premiérském křesle byla tak silná, že se vzdal spravedlnosti, reformy bydlení, školství, zdravotnictví, vnitra i zaměstnanosti. Není jasné, jak moc toho kabinet prosadí, protože kromě toho, že má v Knesetu jen těsnou většinu, musel Netanjahu slíbit Kachlonovi, že poslanci jeho strany nemusí povinně hlasovat s koalicí. Netanjahu také musel ustoupit Bennettovi, kterého nemá rád a ve vládě ho nechtěl, a porážku utrpěl i od opozice – je veřejným tajemstvím, že usiloval o širokou vládu národní jednoty s takzvaným Sionistickým táborem (Ha-machane ha-cijoni), společným volebním projektem předsedy levicové Strany práce (Ha-avoda) Jicchaka Herzoga a Hnutí (Ha-tnua) Cipi Livni, ale Herzog odmítl, protože Netanjahu chtěl Livni z koalice vyřadit.

Když Netanjahu v prosinci vyhlašoval předčasné volby, sliboval Izraelcům „lepší, stabilnější a širší vládu“, než byla ta předchozí. Teď jim však nabídl pravý opak. Ve středu sice prohlásil, že koalici „brzy rozšíří“, ale to se mu pravděpodobně nepodaří.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus