Amerika vyhlašuje doktrínu změny režimu v Íránu

Spojené státy vyhlásily doktrínu svržení teokratického režimu v Íránu. V neděli to řekl ministr zahraničí Pompeo („USA pomohou Íráncům, kteří jsou nespokojení se svou vládou“). A v pondělí se tvrdě přidal prezident Trump („Už nejsme zemí, která bude tolerovat vaše vyšinutá slova o násilí a smrti“). Je to zpráva dobrá, či špatná? Na to si – tak jako skoro u všeho, co podniká Trumpova vláda – musíme teprve počkat. Zatím nelze jednoznačně říci „ano“, či „ne“.

Plusem je postoj, že hrozba pro mír a bezpečnost nevychází ze samotné jaderné technologie, z plánů na vývoj Bomby či z počtů odstředivek na obohacování uranu, ale z politiky režimu. Když se straší muslimskou jadernou bombou, často se zapomíná, že Pákistán ji má už dávno. Jenže ji má proto, aby udržel rovnováhu strachu s jadernou Indií, ne aby hrozil jiným zemím vymazáním z mapy. Proto je íránská hrozba nebezpečnější než pákistánská. Proto se USA chtějí soustředit víc na svržení režimu, který vyhrožuje jiným státům (a v Sýrii, Libanonu či Jemenu se vojensky angažuje), než na finesy Obamovy dohody s Íránem, která reguluje počty odstředivek.

Kdyby se podařilo svrhnout fanatický režim ajatolláhů v Teheránu, bylo by to lepší než plánovat na ten stát a jeho jaderná zařízení nálety bombardérů. To uzná zřejmě každý. A až potud je Trumpova logika zcela rozumná. Trhliny ovšem dostává ve chvíli, kdy si položíme nepříjemné otázky.

Za prvé. Je šance svrhnout režim v Teheránu zvenčí, když to USA veřejně vyhlásí jako úkol? Nebo tím proti sobě obrátí i ty Íránce, kteří jsou vůči režimu kritičtí?

Za druhé. Už se to někdy Američanům bez vojenského zásahu povedlo? Stačí si vzpomenout, jak prezident Obama odtroubil (po 55 letech!) doktrínu svržení Castrova režimu na Kubě.

Úhrnem. Představa změny režimu v Íránu je pěkná. Vedla by k prospěchu samotné země i ke zklidnění ve světě. Ale pokud to Washington vyhlásí jako svůj zásadní cíl, výplatu bychom na úspěch raději sázet neměli.

LN, 25.7.2018