Saúdská Arábie hájí cudnost ve stylu hnutí MeToo

Ta mladá žena ze Saúdské Arábie by se mohla stát ikonou boje za rovnoprávnost. Neznáme její tvář ani jméno, ale zpráva agentury AP říká toto: Dotyčná šla na koncert populárního zpěváka Mádžida Muhandise. Byla předpisově zahalená, nicméně pronikla až ke zpěvákovi a při vystoupení ho objala kolem krku. Pak už zasáhla ochranka a provinilé teď hrozí až dva roky vězení a tučná pokuta.

Až sem se příběh nevymyká z toho, co se v Saúdské Arábii děje, co západní pokrokáři odsuzují a proč se diví, že zástupci Rijádu zasedají v Komisi pro lidská práva OSN. Podíváme-li se na tu scénku navyklými brýlemi, pohledem vyškoleným filmy jako Perný den, nevidíme nic extra. Fanynka se zachovala zcela cudně ve srovnání s tím, co v 60. letech dělaly fanynky Beatles. Ale nasadíme-li si aktuální brýle pokroku, použijeme-li pohled vyškolený hnutím MeToo, spatříme tutéž necudnost, jaká vadí saúdským úřadům – sexuální útok ženy na zpěváka, který k objetí nedal předběžný souhlas. Nebo snad pro ženy neplatí stejná přísnost jako pro mužské sexuální predátory? Takže se logicky nabízí zapeklitá otázka, komu budou západní pokrokáři fandit: saúdské ženě proti fundamentalistické justici, anebo trestu pro ni za její sexuální útok?

Svým způsobem je to muslimská verze sporu o slavnou fotografii Polibek. Ta zachycuje 14. srpen 1945 v New Yorku a námořníka, jenž objal a políbil zdravotní sestru. Je to doklad euforie, radosti a štěstí z právě ohlášeného míru? Nebo doklad sexuálního predátorství a toxické maskulinity námořníka? Nynější pokrokáři se kloní k tomu, že b) je správně. Uvidíme, co řeknou k nešťastnici ze Saúdské Arábie.

LN, 26.7.2018