Nová doba žádá po Alianci nové úkoly. Sledujme je

Když z „kruhů NATO“ do médií pronikne, že příští týden se chystá změna, jež ale „přímo nesouvisí s nástupem Donalda Trumpa“, vsaďte se, že souvisí. Ministři obrany členů NATO mají schválit to, co Trump naznačil ve své kritice. Když říkal, že NATO je „přežilé“, myslel tím, že se málo angažuje v boji proti džihádismu (Islámskému státu). A právě toto angažmá chce Aliance posílit.

Má se rozšířit velitelství v Neapoli. Vznikne tam centrála pro analýzu informací z rizikových oblastí (Sýrie, Irák, Libye) i pro řízení bojů v nich. Až dosud se NATO podílelo na boji proti IS jen průzkumnými lety a školicím programem pro irácké vojáky. Toto se změní. Co to může znamenat pro nás v Česku i středovýchodní Evropě? Pár věcí můžeme naznačit.

Za prvé. O posílení obranyschopnosti evropských zemí se mluví už dlouho. Ale to téma se až příliš často převádí na účetní rovinu, jako by šlo jen o rozpočtovou položku. Ve stylu: seženeme většinu ve sněmovně, odhlasujeme vyšší vojenské výdaje a časem – za x let – se dostaneme na slíbená dvě procenta HDP na obranu. Jenže samotná účetní logika bezpečí ani bojeschopnost nezajistí.

Za druhé. Těžiště aktivity NATO v Evropě se posune na jih. To znamená, že ochrana východní hranice – to, co je prioritou pro Poláky, Litevce, Lotyše a Estonce – ztratí na důrazu. Prahu z toho zatím hlava bolet nemusí, ale mělo by ji zajímat, jak se různé státy těmto změněným podmínkám přizpůsobují.

Za třetí. Pro nás je nejdůležitější, jak se mění mentální nastavení Německa. Německo jako by začalo přivykat myšlence, že se bude muset zařídit na „svět po Americe“. Ministr financí Schäuble to řekl ohledně obchodu v televizi: nelze-li jinak, budeme muset „žít bez USA“. Pro vojenství to doložil komentář ve Frankfurter Allgemeine Zeitung: „Zvyšovat výdaje na obranu je nutné. Ale hlavním problémem zůstává, že v armádě funguje sdílená ekonomika jen tehdy, jsou-li všechny zúčastněné země politicky jednotné.“

Tady je čertovo kopýtko. Požadavek politické jednoty vyostřuje i „nevinné“ otázky. Například: je možné, aby v Neapoli sídlilo velení boje s džihádisty, ale přitom kolem proplouvaly lodě plné lidí z rizikových oblastí? Je možné, aby Maďarsko, jež jako jediná země na vnější hranici Schengenu bere ochranu této linie vážně, zůstávalo otloukánkem Evropy? Možné to všechno je. Ale potom bude jen těžko možné přesvědčit americké partnery v NATO, že Evropa to s Aliancí a její obranou myslí skutečně vážně.

LN, 11.2.2017