Sankce na Nord Stream 2 zvažuje i nový lídr USA

Vzdalují se Amerika a Evropa, nebo se sbližují? Toť aktuální otázka. Chcete-li se přesvědčit sami, jeďte na Island, kde Středoatlantský hřbet vystupuje z oceánu, do lokality Thingvellir. Ta leží na styku euroasijské a americké tektonické desky a úzké údolí mezi skalami dokládá, že kontinenty se vzdalují (rychlostí srovnatelnou s růstem nehtů). V tomto údolí kdysi zasedal první islandský parlament a dnes tam jezdí autobusy s turisty.

Politicky by se teď ovšem měla Evropa s Amerikou sbližovat. Už měsíc, co je prezidentem Joe Biden. Ten kýžený Biden, jenž má být protipólem narcise, egoisty a izolacionisty Donalda Trumpa. Ale i ve světové politice platí to, co jsme psali o boji s pandemií a idealizovaných představách úspěchu – totiž že realita je potvora.

Realitu ilustruje Bidenův postoj ke stavbě plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa. Pokládá ho za zvyšování surovinové závislosti na Rusku, za špatný obchod pro Evropu, proto USA zvažují uvalení sankcí, aby jeho dokončení zabránily. Tak to v úterý sdělila mluvčí Jen Psakiová. Neslyšeli jsme to už někdy? Třeba před čtyřiceti lety, kdy chtěl stavbu plynovodu ze Sibiře do západní Evropy zarazit Ronald Reagan. A ještě nedávno, když sankce na Nord Stream 2 uvaloval Donald Trump. Ale kdo by to čekal od Joea Bidena?

Vidíme, že základní postoje Ameriky nemusí určovat prezident, ale strategický zájem. Když sankce proti stavbě Nord Stream 2 vyhlašoval Trump, v Evropě se říkalo, že proto, aby jí Amerika vnutila svůj (dražší) břidličný plyn. Co se bude říkat teď? Možná to, že pohybu tektonických desek nelze čelit, jak dokládá na Islandu údolí Thingvellir.

LN, 18.2.2021