„Kompro“ na Trumpa nemá společně sdílený rys

Výraz postfaktický označuje takový přístup ke skutečnosti, kdy fakta podléhají pocitům, emocím a fandění. Ale mediální případ „kompra“ na Donalda Trumpa se liší. V postfaktickém světě lze fakta často zpětně vystopovat, protože nebývají zcela vymyšlena, ale většinou někým konkrétním interpretována. „Kompro“ cílící na Trumpa je jiný případ. Nevíme, kdo ho vyrobil a zda z něj lze vystopovat fakta. Jediným faktem je tu smrad, který se z „kompra“ šíří a zřejmě ještě dlouho šířit bude. Je to rys přístupu spíše mimofaktického než postfaktického.

Z postfaktického přístupu vycházejí konspirace. Dodnes se konspiruje, kdo zabil Johna Kennedyho. Ale že byl JFK v listopadu 1963 v Dallasu zastřelen, je společně sdílený fakt. Faktem zůstává i to, že v dubnu 2010 spadlo ve Smolensku letadlo plné polských elit, ač o příčině se konspiruje bez ohledů na fakta. Ale v případě Trumpa a jeho „kompra“ základní fakt– společný jmenovatel, na kterém by se shodli všichni – prostě chybí. Takovým faktem je jen ten smrad.

Často se říká, že faktem je už sama publicita, ba i fáma, takže na materiálech očerňujících Trumpa musí něco být. Pak bychom si ale měli klást otázku ve stylu: co bylo dříve, vejce, nebo slepice? Možná je to tak, že narcistní osobnost, jako je Trump, povzbuzuje fandění sobě samému bez ohledu na fakta. Anebo to může být tak, že mimofaktický přístup je logickým produktem doby posilující propojení světa, ale oslabující kontrolu faktů i pravdy. Že právě tento přístup nejprve posílil liberální levici, ale pak i protipohyb společenského kyvadla, které do Bílého domu vyneslo Trumpa.

Na tuto otázku není společně sdílená odpověď. Levicová názorová bublina setrvá v přesvědčení, že Trump sklízí, co zasel. (Aniž by zkoumala, jak by sama reagovala, kdyby volby vyhrála Clintonová a objevilo se „kompro“ na ni.) A pravicová bublina si bude totéž myslet o levici: že sklízí, co zasela. Z faktů zůstane jen ten smrad. Vítejte v mimofaktickém světě hackerů, emocí a propojené planety.

LN, 13.1.2017