Bude Bernie Sanders první, kdo uspěje s negací?

Není malých rolí, říká se mezi herci. Není malých klání, mohou říkat pozorovatelé politiky. Svět hltá volby v oblastech, jež by na mapě mnozí hledali jen těžko. Třeba v italské Emilii Romagně. Či v německém Durynsku. Nebo v americkém New Hampshire. Tam vyhrál primárky Demokratické strany Bernie Sanders. Ač získal jen pár z téměř dvou tisíc delegátů nezbytných pro nominaci k finále s Donaldem Trumpem, nějaké poznatky se už rýsují.

Za prvé ten, že stranická centrála to zdaleka nemá pod kontrolou. Kdyby to fungovalo podle establishmentu demokratů, v čele potenciálních vyzývatelů Trumpa by stál Joe Biden. Jenže ten prohrává – ne o fous, ale tak, že jeho sny o finále jsou zřejmě sečteny.

Za druhé je to fakt, že Sanders (78) je kandidátem mladé radikální levice. Socialista starého střihu (pro jiné „kovaný bolševik“), věkem připomínající generální tajemníky ÚV KSSS, a vyhrál už druhé primárky. Tím jsme u dalšího bodu.

Za třetí se ukazuje, že letošní volby v USA míří ke zcela negativnímu vymezení. Šanci mezi demokraty má ten, kdo budí dojem, že může porazit Trumpa – a vše ostatní je podružné. Být Antitrumpem, to je hlavní kvalifikace těchto voleb, aniž by uchazeč musel doložit nějaký pozitivní program. Stačí působit tak, že se v každé situaci zachová opačně, než by se zachoval Trump.

Za čtvrté vidíme větší přesahy do jiných zemí, než bývá zvykem. Pavel Zajíček dospěl v prosinci 1973 na undergroundovém koncertě k tomu, že jen rytmicky vykřikoval „Anti! Anti! Anti!“. Dnes dělají totéž kdysi úctyhodné politické strany Západu v naději, že takto porazí ďábla pravicového populismu. Italové hledají Antisalviniho, Němci „Antiáefďáka“ (a kvůli tomu na hraně ústavnosti zneplatní volbu durynského premiéra), Američané Antitrumpa. Zatím ten postup vede ke ztrátám dosavadních většin. Uvidíme v USA. Bude Bernie Sanders první, který by s ním uspěl?

LN, 13.2.2020