FINSKO: Neznalý Liška
Finové dnes provozují dvě jaderné elektrárny, dva bloky v Olkiluoto (OL 1 a 2) byly uvedeny do provozu zhruba před třiceti lety. Přibližně ve stejné době se stavěly také dva bloky u Loviisa. Malé, asi sedmitisícové město dalo elektrárně název. Pro nás je zajímavé, že základ tvoří reaktory VVER 440, které známe z Dukovan, řídící systém ale dodala fy Siemens.
Čas v energetice běží velmi rychle a obě elektrárny jsou za polovinou plánované životnosti. Právě vzhledem k zodpovědnosti k životnímu prostředí - bezemisní výroba - a jistě i s přihlédnutím k dalším faktorům, místním podmínkám, provozním a ekonomickým zkušenostem se před lety rozhodli postavit další, v zemi již pátý jaderný blok Olkiluoto 3. Ten je již v pokročilém stádiu výstavby a spuštění se plánuje za tři roky. Stavbu zastřešují Areva a Siemens, ale firem bychom mohli jmenovat celou spoustu. Tlakovodní technologie bude mít výkon 1720 MWe. Výstavba má proti původnímu harmonogramu značný časový skluz, a tak se jistě najde někdo s jízlivými poznámkami.
Samotné Olkiluoto je ostrov, který leží asi 50 kilometrů na jih od Pori. Právě zde by měl ležet i plánovaný blok OL 4. Další nová atomová elektrárna by měla ležet v Pyhäjoki u města Raahe, ale mohlo by to být i Simo u Tornio. Tímto by se země měla stát zcela nezávislou na dovozu elektřiny, který dnes tvoří asi 15 % celkové spotřeby.
Finové dnes vyrábějí jádrem asi jednu třetinu elektrické energie, čtvrtinu z vodních zdrojů a zbytek produkuje uhlovodíková technika. Ve statistikách není rozlišeno mezi spalováním uhlí a plynu. Přestože tuto zemi ze 70 % pokrývají lesy, jsou zde na biomasu a obnovitelné zdroje opatrní, samozřejmě kromě finských zelených. V areálu Olkiluoto se také hloubí sklad vyhořelého paliva. Toto bude uloženo v bezpečné hloubce 420 metrů ve speciálních masivních kontejnerech a samozřejmě pod neustálým dohledem.
Loni Finové celkově spotřebovali cca 80 TWh elektřiny, což je zhruba stejně jako u nás. Finů je ale asi polovina (5,35 mil.), to znamená, že spotřebují asi dvakrát více na jednoho obyvatele než my. Spotřeba totiž souvisí s vyspělostí země, průmyslem, životní úrovní, přírodními podmínkami, ale i zvyky, ke kterým patří horká sauna a studená vodka.
Pokud nám tedy pan Liška dává Finsko za vzor šetrného přístupu k přírodě, jistě to není pro jejich reálný postoj, ale spíše z neznalosti, a tak nelze než doufat, že v příštích letech českou energetickou politiku nebude brzdit ani těch šest rozpolcených zelených poslanců.
Předchozí článek: Pozdrav z Olkiluoto, 12.8.2009