Před několika dny se v pořadu Hydepark předvedl předseda Strany zelených pan Ondřej Liška. Já myslím, že nic světového nepředvedl. Stále stejné řeči o úsporách, biomase a jádru, o tom, že ČEZ nutí lidi plýtvat a že zelení jsou proti biopřísadám do paliv. Zaujal mě pouze jednou, a to když uváděl Finsko a jeho přístup k životnímu prostředí. Tady musím s panem předsedou souhlasit. Tady bychom se mohli mnohému naučit, ale pan Liška zřejmě neví, že 21. 4. 2010 finská vláda odsouhlasila výstavbu dalších dvou bloků jaderných elektráren.

Finové dnes provozují dvě jaderné elektrárny, dva bloky v Olkiluoto (OL 1 a 2) byly uvedeny do provozu zhruba před třiceti lety. Přibližně ve stejné době se stavěly také dva bloky u Loviisa. Malé, asi sedmitisícové město dalo elektrárně název. Pro nás je zajímavé, že základ tvoří reaktory VVER 440, které známe z Dukovan, řídící systém ale dodala fy Siemens.

Čas v energetice běží velmi rychle a obě elektrárny jsou za polovinou plánované životnosti. Právě vzhledem k zodpovědnosti k životnímu prostředí - bezemisní výroba - a jistě i s přihlédnutím k dalším faktorům, místním podmínkám, provozním a ekonomickým zkušenostem se před lety rozhodli postavit další, v zemi již pátý jaderný blok Olkiluoto 3. Ten je již v pokročilém stádiu výstavby a spuštění se plánuje za tři roky. Stavbu zastřešují Areva a Siemens, ale firem bychom mohli jmenovat celou spoustu. Tlakovodní technologie bude mít výkon 1720 MWe. Výstavba má proti původnímu harmonogramu značný časový skluz, a tak se jistě najde někdo s jízlivými poznámkami.

Samotné Olkiluoto je ostrov, který leží asi 50 kilometrů na jih od Pori. Právě zde by měl ležet i plánovaný blok OL 4. Další nová atomová elektrárna by měla ležet v Pyhäjoki u města Raahe, ale mohlo by to být i Simo u Tornio. Tímto by se země měla stát zcela nezávislou na dovozu elektřiny, který dnes tvoří asi 15 % celkové spotřeby.

Finové dnes vyrábějí jádrem asi jednu třetinu elektrické energie, čtvrtinu z vodních zdrojů a zbytek produkuje uhlovodíková technika. Ve statistikách není rozlišeno mezi spalováním uhlí a plynu. Přestože tuto zemi ze 70 % pokrývají lesy, jsou zde na biomasu a obnovitelné zdroje opatrní, samozřejmě kromě finských zelených. V areálu Olkiluoto se také hloubí sklad vyhořelého paliva. Toto bude uloženo v bezpečné hloubce 420 metrů ve speciálních masivních kontejnerech a samozřejmě pod neustálým dohledem.

Loni Finové celkově spotřebovali cca 80 TWh elektřiny, což je zhruba stejně jako u nás. Finů je ale asi polovina (5,35 mil.), to znamená, že spotřebují asi dvakrát více na jednoho obyvatele než my. Spotřeba totiž souvisí s vyspělostí země, průmyslem, životní úrovní, přírodními podmínkami, ale i zvyky, ke kterým patří horká sauna a studená vodka.

Pokud nám tedy pan Liška dává Finsko za vzor šetrného přístupu k přírodě, jistě to není pro jejich reálný postoj, ale spíše z neznalosti, a tak nelze než doufat, že v příštích letech českou energetickou politiku nebude brzdit ani těch šest rozpolcených zelených poslanců.

Předchozí článek: Pozdrav z Olkiluoto, 12.8.2009