Zástupci zájmových skupin, kteří se snaží ovlivňovat dění v evropské politice, se od pondělí 23. června 2008 mohou zapsat v registru Evropské komise. Není to však jejich povinnost, toto rozhodnutí zcela záleží na jejich vůli.

V České republice si s termínem lobbista spojujeme jména jako je Šlouf, Pitr či Mrázek; pojem lobbování tak má spíše negativní obsahový význam. Lobbování je u nás občas také považováno za formu úplatkářství, praktikovanou bezohlednými lidmi na podivných místech.

V Evropě či USA jsou naopak lobbisté vnímání jako velmi důležitý zdroj informací a analýz; lobbisté jsou často velmi respektovaní lidé, bývalí politici či manažeři velkých firem. V Bruselu dnes pracuje podle odhadů asi 15 až 20 tisíc lobbistů. Roční tržby z lobbingových aktivit se odhadují na šedesát až devadesát milionů eur. Ve Spojených státech amerických je podle údajů deníku Washington Post v hlavním městě registrováno přibližně 34 tisíc lobbistů. Zatímco ve většině členských zemí Evropské unie neexistují žádná pravidla pro lobbování, v Americe se lobbisté musí řídit 575 stránkami podrobných pravidel. Když se například v USA zúčastní sponzorované konference politik, pak není možné hosty pozvat na oběd ke stolu, ale musí se jíst ve stoje.

Na evropské úrovni je nejdále s regulací chování lobbistů Evropský parlament, kde se již dnes lobbisté akreditují, existuje zde povinný rejstřík a kodex chování zakotvený v jednacím řádu. Otázkou však je, do jaké míry se jím lobbisté řídí, neboť tento kodex není právně vymahatelný. Evropská komise proto usiluje o větší míru transparentnosti lobbistů. Do konce roku 2008 by měl být zaveden jednotný a přehledný rejstřík dostupný na internetu. Organizace, které se do rejstříku chtějí zapsat, musejí uvést, kdo jsou, o co usilují a o jaké oblasti politiky se zajímají. Také musejí uvést údaje vypovídající o tom, kolik peněz za možnost ovlivňovat dění v politice vynaloží. Specializované lobbistické firmy musejí uvést jména svých klientů. Aby se zápis do registru uskutečnil, budou lobbisté muset podepsat etický kodex, kterými se při svém jednání s Evropskou komisí budou řídit.

Osobně jsem přesvědčen, že je to cesta dobrým směrem, která přispěje k posílení důvěry mezi samotnými lobbisty, firmami, politiky i občany.

Poslanec Evropského parlamentu, předseda Svazu měst a obcí ČR