Povodně s dalekosáhlými škodami postihly nejen naši republiku, ale i další státy Evropské unie. Jelikož se v současné době v Evropském parlamentu projednává návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování povodní a protipovodňových opatření, což je právě i v České republice velice aktuální, je dobré, aby byli čtenáři o této problematice včas informováni.

Své připomínky k tomuto návrhu, jehož navrhovatelkou je Jillian Evans, podával také Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výbor pro regionální rozvoj, jehož jsem členem. Jako bývalý primátor krajského města a současný předseda Svazu měst a obcí České republiky již mám své zkušenosti s touto problematikou, proto jsem byl ustaven stínovým zpravodajem za frakci EPP-ED.

Evropská komise ve své důvodové zprávě zdůrazňuje tragické následky povodní (v roce 2002 více než 700 mrtvých) a rozsah škod na životním prostředí, soukromých i veřejných infrastrukturách a hospodářských činnostech regionů. Jen v České republice se jednalo o škody ve výši 750 milionů euro. Rozsah povodní se podle expertních zpráv zvýšil v důsledku výrazného poklesu přirozené schopnosti povodí řek zadržovat povodně. Navzdory nebezpečí byly povoleny stavby státních i soukromých obydlí a veřejných zařízení v povodňových oblastech. Jako příklad Komise uvádí 10 milionů lidí, kteří žijí v oblastech ohrožených extrémními povodněmi v Porýní, kde je potenciální škoda způsobená povodněmi vyčíslena na 165 milionů euro. Probíhající změny klimatu spolu s negativními změnami v krajině s největší pravděpodobností zvýší v budoucnosti jak četnost, tak intenzitu povodní. Ve snaze zamezit ohrožení lidského zdraví, životního prostředí, infrastruktury a vlastnictví povodněmi a zajistit jejich řízení Komise navrhuje, aby Evropský parlament a Rada přijaly směrnici o vyhodnocování povodní a protipovodňových opatřeních.

Vyhodnocování povodní a protipovodňová opatření nejsou ničím novým. Většina členských států, ne–li všechny, zavedla národní politiky řídící tento jev. Většinu povodí v Evropě však sdílí dva a více členských států a protipovodňová opatření v jednom regionu mohou vyvolat povodňové riziko v oblastech nacházejících se výše nebo níže po proudu. Proto by jednání ve vzájemné shodě na úrovni Společenství byla značným přínosem a zlepšila by celkové předcházení povodňovým rizikům a ochranu před nimi. Kromě toho legislativa zabývající se tímto hlediskem správy vodních toků dobře zapadá do rámcové směrnice o vodě, která zavedla zásadu přeshraniční koordinace v rámci povodí.

Celá směrnice směřuje k tomu, aby došlo ke koordinaci jednotlivých povodí a orgánů, které je řídí. Podmínkou je, aby protipovodňová opatření jednoho státu nějakým způsobem nenarušila či nezvýšila povodňové nebezpečí v dalším státě.

Důležitým aspektem je také průběžný monitoring a samozřejmě předávání informací o průtocích včetně zajištění kartografických podkladů. Jedná se o tři základní kroky. První je zmapování povodňových rizik nejkritičtějších a nejrizikovějších oblastí v tom daném státě a daném povodí. Druhý krok vychází z kartografických podkladů a z povodňových plánů, to znamená, kde dochází ke kritickým rozlivům,. v jaké části a kde by se protipovodňová opatření měla nacházet. Třetí oblast se týká konkrétních návrhů protipovodňových opatření.

Důležitý je v tuto chvíli zejména legislativní proces, proto jednotlivé výbory připravují svá stanoviska. Mé připomínky z pozice člověka, který byl v čele povodňové komise jako primátor Hradce Králové dvě funkční období, vyplývají z toho, že všechna ta opatření musí být konzultována s regionální samosprávou a obcemi, kterých se to bezprostředně týká. Jedině ony znají konkrétní dopady ničivých povodní a vědí, jaké je zde nutné zajistit změny čili navrhnout protipovodňová opatření. Koordinace by měla být v této souvislosti s představiteli měst a obcí s ohledem na jejich průmyslové oblasti, dále se samotnými firmami a organizacemi, které může případná povodeň ohrozit.

Náš poslanecký klub ODS v Evropském parlamentu se sešel počátkem dubna, aby prověřil možné čerpání peněz z Fondu solidarity. Kritéria tohoto fondu, ve kterém je zhruba jedna miliarda euro, jsou však v podstatě dána. Aby mohla být z Fondu solidarity vyplacena finanční pomoc, musí dosahovat výše vyčíslené škody za jeden stát kolem třech miliard korun. Zatím však škody ze současných povodní nejsou v České republice v takovémto rozsahu. Proto jsme se obrátili na jednotlivé předsedy poslaneckých klubů EP dalších států, které byly podobně postiženy – Rakousko a Německo - s návrhem kumulovat ztráty způsobené povodněmi. Pokud by výše škod dohromady dosahovala částky tří miliard euro a s ohledem na přeshraniční vliv, by se jistě našla cesta, jak postiženým státům finančně pomoci.

Interpelovali jsme naší vládu, aby urychleně sčítala škody, neboť žádost o pomoc z Fondu solidarity musí být podána do deseti týdnů po první škodě. Čerpání z fondu je tedy limitováno i časově. Mohou se z něj hradit rekonstrukce či opravy čističek odpadních vod, neboť většina z nich byla v postižených oblastech zaplavena. Fond solidarity dále umožňuje proplatit opravy komunikací a mostů, obnovu ubytovacích kapacit, zničených kulturních památek a samozřejmě vyčištění měst a obcí.

Důležité ovšem je, aby si naše vláda uvědomila, že ona je ta konečná instance, která podává návrh Evropské radě, která předkládá požadavky jednotlivých států ke schválení Evropskému parlamentu. Pak teprve mohou být peníze z fondu solidarity přiděleny.

Náš Poslanecký klub ODS ve své písemné žádosti o pomoc z Fondu solidarity, kterou adresoval předsedovi Evropského parlamentu J. Borrellovi, předsedovi Evropské komise J. Barossovi a předsedovi Evropské rady W. Schüsselovi, mimo jiné také připomněl, že v Evropském parlamentu podpořil využití Fondu solidarity EU v případě škod po vichřici ve Vysokých Tatrách na Slovensku částkou 5,7 milionů euro, dále v případě povodní v Rakousku a v Německu i na likvidaci následků lesních požárů v Portugalsku, Španělsku, Maltě a Francii, kde byla vyčleněna částka 22 milionů euro. Další částka 56 milionů euro směřovala opět na likvidaci následků po požárech ze sucha, a to do Itálie, Španělska. Portugalsko dostalo 48 milionů euro. Očekáváme, že nyní bude závazek evropské solidarity využit i v případě České republiky.

poslanec Evropského parlamentu za ODS, předseda Svazu měst a obcí ČR