Myslím, že jsem na to konečně přišla. Osvítil mě vzácný záblesk geniality a došlo mi, jak by měl vypadat ten správný volební program správné liberální, levicové, progresívní strany, hodné dnešní Evropy: „Osla do každé rodiny!“

Počkejte, já nemyslím osla jako pitomce. Jako se někdy nadává někomu nepříliš důvtipnému: „Ty jsi ale osel!“ Já myslím osla jako osla. Jako soumara. Takové to pěkné, milé, trochu paličaté zvíře.

A proč osla do každé rodiny? No přeci jako ekologický dopravní prostředek, to dá rozum, ne?!

Jasně, osel je poněkud méně honosný dopravní prostředek než třeba kůň. Jenomže zaprvé kůň je příliš nákladný a bylo by nelevicové nutit každého do koupě nákladného koně. Zadruhé osel je taky krapet skladnější než kůň. Ale po vzoru milionářské daně by se dala zavést koňská daň a buržousti by si místo oslů mohli kupovat koně zdaněné touto koňskou daní z luxusu. K tomu je nutno doplnit, že jízdní kola by pochopitelně měla být fasována zcela zdarma, ale o tom ani není třeba mluvit, to každému dojde samo sebou. Osel by pak byl jen takovou trochu nadstandardní dopravní výbavou.

Myslím, že by nás tento návrat o několik století zpět konečně katapultoval na ten správný budoucí vývojový stupeň. Chápete přeci, jak to myslím: „Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla.“ To věděl už pan Orwel, který nám poskytl důvtipný manuál pro naši zářnou budoucnost. V poslední době to zaplaťpámbu začíná vypadat, že budoucnost se již stává přítomností. K těmto heslům si ještě přidáme „Úpadek je pokrok“, zřekneme se aut a zavedeme osly.

Naši němečtí kolegové jsou nám velkým vzorem. Uvědoměle hledají cesty, jak rychle docílit pokrokového úpadku dopravy a zejména automobilismu: „...Pokud nově vyráběná auta nebudou značně úspornější a nebudou produkovat výrazně méně emisí, musí zkrátka klesnout intenzita provozu. V takovém případě přijdou na řadu vyšší energetické daně na pohonné hmoty a zavedení mýtného pro osobní vozidla, které bude závislé na počtu ujetých kilometrů,“ řekl k tomu kupříkladu Michael Müller-Görnert z německého autoklubu VCD (Verkehrsclub Deutschland).

Další uvažované možnosti, jak v Německu docílit pokrokového úpadku naší civilizace, je zavedení víkendů bez aut nebo zavedení maximálně osmdesátikilometrové povolené rychlosti na dálnicích. Já myslím, že od země, která povolovala svého času neomezenou rychlost na dálnicích, je to evoluční skok jak hrom. Náš Matěj Stropnický se ještě má od německých zelených co učit.

Důvodem takové uvědomělosti je snaha snížit emise oxidu uhličitého. Abychom si rozuměli: Německo si nejprve samo sobě stanovilo cíl na snížení emisí, aby pak zjistilo, že to jaksi nedá. Namísto kýženého snížení emisí vypukly kauzy jako Volkswagen – Dieselgate, protože automobilky nedokázaly snížit emise tak, jak se od nich chtělo, a proto, přitlačené ke zdi, byly donuceny podvádět. Když se tedy ukázalo, že Německo snížit emise do stanoveného limitu „normální“ cestou neumí, namísto snížení limitu na splnitelnou úroveň se začalo špekulírovat, jak to udělat „nenormální“ cestou.

Z neplnění nesplnitelných limitů se ovšem nehroutí jen nejzelenější ze zelených, nýbrž i „běžně“ zelení ve vysokých výkonných funkcích. Tak třeba německá ministryně životního prostředí Svenja Schulze dala průchod své frustraci takto: „Je to pro mě těžké, ale musím bohužel oznámit, že cíle, které jsme si sami stanovili pro rok 2020, nejsme schopni dodržet.“ Vidím to zkrátka v dohledné době na ty osly.

Pokrok se vždy dá do pohybu, když se někdo rozhodně spasit svět. A Německo se rozhoduje spasit svět velmi často. Tak třeba jednou se rozhodlo, že zachrání všechny imigranty světa před sháněním obživy skrze vlastní práci v rozvojových zemích, a hle, jak je z toho celá Evropa během pár let kulturně obohacena. Pokud se Německo rozhodne přistoupit na hlasy zelených i nazelenalých, během pár let bude každá evropská rodina obohacena o jednoho oslího soumara.

Pravda, bude to jako plivnutí do moře, protože – jak zjistil institut Ifo – všechna osobní auta v celé EU za jeden rok ani nevyprodukují tolik CO2, jako Čína vyprodukuje používáním fosilních paliv za tři týdny. Ale gesto to bude pěkné, ne? A ti oškliví Číňané se nad sebou jistě zamyslí, a až budou dál vypouštět ty své emise, budou se u toho jistě aspoň stydět. A to už se vyplatí!

Kdybychom totiž nedělali taková gesta, mohla by Evropa ekonomicky prosperovat a lidé by se mohli mít dobře a dál jezdit svými auty – no představte si tu hrůzu!