22.10.2019 | Svátek má Sabina


ENERGETIKA: Důsledky nastávajícího obratu ve světě

19.2.2013

Na horizontu událostí ve světě se pomalu, ale jistě rýsuje významná energetická změna, která by mohla ovlivnit jak hospodářské, tak politické poměry v řadě zemí, především však ve většině velmocí. Jedná se aplikaci metody, které se říká anglicky fracking a znamená těžbu nafty a plynu z podzemních břidličných vrstev.

Pomocí tlaku vody a chemických komponent se tyto suroviny uvolňují z podzemí a jsou těženy v množství, které se dnes ani nedá přesně odhadnout. Podle dosavadních odhadů by se země, které taková podzemní naleziště mají a budou schopny je efektivně využívat, staly energeticky soběstačné a dokonce by se mohly stát exportéry těchto surovin. Jde především o Spojené státy, jejichž prezident Obama vyhlásil vládní program dosažení energetické soběstačnosti v horizontu několika let. Když jsem o tomto tématu poprvé psal, ozval se jeden z posluchačů jak to ale je a bude s jadernou elektřinou, když například Spojené státy chtějí budovat další jaderné reaktory. K tomu lze říct obecně jednu věc: těžba základních energetických surovin pomocí metody fracking je jasný a dohodnutý program pro budoucí desetiletí, jenž však elektřinu z jaderných elektráren neodstaví.

Není to buď a nebo, fracking se bude bude technologicky vyvíjet a zlepšovat, protože zatím znamená také určitá nezanedbatelná rizika. Především co se týká znečištění spodních vod, především zdrojů pitných vod. Tato rizika musí být postupně eliminována a to chce čas. Tak chtějí postupovat Spojené státy. Je možné, že některé další zamě, které také chtějí začít s tímto způsobem těžby, především Čína, nebudou postupovat podobně s ohledy na jiné přírodní zdroje. Ale to je jiná otázka, která zatím není na pořadu dne, ale jistě se jí stane.

O tomto energetickém obratu ve světě se mluvilo i na nedávné mnichovské konferenci o bezpečnosti ve světě, protože většina státníků začíná tušit, jaké obrovské politické a geopolitické změny by mohl přinést. Představme si, že se Spojené státy stanou skutečně energeticky soběstačné a začnou plyn a ropu exportovat. Zkapalněný plyn se stane jednou z jejich hlavních exportních komodit, navíc distribuovaných po světě zcela nezávislé na nějakých potrubních vedeních. Které země to negativně postihne? Hlavně Rusko, které se v posledních desetiletích usilovně snažilo být monopolním producentem a distributorem plynu na celém světě. Každý monopol pak hlavně znamená dobré ceny. Rusko takových cen dosáhlo za vlády prezidenta Putina, což mu například umožnilo relativně zlepšit životní úroveň určitých ruských vrstev a záskat si jejich politickou podporu. Samozřejmě vedle hlavních efektů v udržování vojenské síly Ruska na odstrašující úrovni.

Existuje zde přímá rovnice: dobré ceny plynu a ropy umožňují Rusku zůstat světovou mocností a naopak jejich propad by znamenal další ústup světového vlivu.Ten už stejně probíhá, ale pak by se ještě urychlil. Na domácí scéně by pak znamenal nebezpečí nových sociálních konfliktů a nových projevů občanské nespokojenosti s vládou prezidenta Putina. Kreml se pochopitelně nejvíc bojí možnosti občanské války, spojené s rozpadem Ruska. Těžko si proto patrně umíme představit paniku, která se zvolna zmocňuje Kremlu v souvislosti s americkým rozvojem těžby plynu a ropy metodou frackingu. Rusko prohrálo studenou válku díky nezvládnutým závodům ve zbrojení v době amerického prezidenta Reagana. Ten sice také trochu blafoval se svým programem hvězdných válek, ale to stačilo, aby ruské vojenské a politické velení zpanikařilo a začalo se dopuštět chyb, které nakonec vedly k rozpadu sovětského impéria. Dnešní očekáváné snížení ceny by vedlo ke krachu státního rozpočtu, jenž je vybudován například na ceně 100 dolarů za barel ropy. Prezident Putin to dobře ví, ale jeho reakce je opačná, než by západně orientovaný člověk očekával. Putin připravuje pád Medvěděvovy vlády, který se patrně odehraje v nejbližší době. Myslí si totiž, že nastávající problémy by mohly vést k velkému posílení Medvěděvovy moci, což nechce připustit.

Vraťme se však k našemu hlavnímu tématu. Dnes je tedy jisté, že Spojené státy budou zanedlouho soběstačné v potřebě plynu a začnou ho i exportovat. To povede ke snížení ceny plynu a tím k podpoře rozvoje světové ekonomiky a překonání finanční krize i v Evropě. Pokud se totéž bude týkat i ropy, povede to například k uvolnění dosavadních vazeb mezi Spojenými státy a Blízkým východem. Spojeným státům to uvolní ruce a budou moci například mnohem razantněji postupovat vůči Íránu, který skutečně bezprecedentně arogantním způsobem ignoruje veškeré mezinárodní závazky a šíří pouze hrozby na všechny strany. Západ, včetně Izraele, nechce válku s Íránem, chce hlavně, aby přestal kdekomu vyhrožovat a začal se chovat jako respektovaný islámský stát, jako islámská republika, která stojí na hodnotách islámské civilizace. Minimálně by si Írán mohl uvědomit,že pokud od něj nebudu Spojené státy a Čína odebírat ropu, může mít brzy vážné hospodářské a sociální problémy. Totéž se ale bude týkat i dalších států v oblasti Perského zálivu.

Co se týká Číny, lze očekávat velmi pozitivní účinky nastávajícího energetického obratu. Čína má obrovské zásoby uhlí, má jaderné elektrárny, ale doposud neměla dostatečné zásoby vlastního plynu a ropy, které musela dopravovat přes moře dlouhými transportními cestami, které musela stále zajišťovat a hlídat. Což ji stálo obrovské náklady. Ty by mohly být nyní z velké části ušetřeny. Především jde o její vlastní podzemní zásoby plynu, které začne těžit. Čína by se pak mohla, pokud se zbaví energetické neurózy, více věnovat svým sociálním problémům.

Co se týká České republiky, lze očekávat různé důsledky energetického obratu, mimo jiné, že se dostavba Temelína stane pasé a Temelín si budeme moci strčit za kloubouk. Máme vysoké ceny elektřiny, které stále rostou a ožebračují obyvatelstvo. ČEZ je ukázkový příklad nezdravého monopolu, jenž navíc vlastní distribuční sítě a omezuje konkurenční prostředí v České republice. Doufejme proto, že čerstvý vítr ze světa ho smete a postaví ho na nové zdravé základy.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.