Málokterému textu jsem v poslední době věnoval takovou pozornost jako článku, který napsal Andor Šándor pro server Svobodné fórum. Vyšel 12/1 pod názvem „Egypt je nejen pro Čechy nebezpečná země“.

Bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby ČR v něm důrazně varuje před cestami do Egypta.

Článek jsem důkladně pročetl, a protože považuji generála Šándora za skutečného odborníka, musím konstatovat, že má prakticky ve všem pravdu. Přesto se ale v tom zásadním, „o čem“ článek je, ne zcela ztotožňuji.

Autor píše, že nestabilita trvá v Egyptě již od roku 2011, nicméně připomíná, že útoky na cizince se odehrávaly také dříve v minulosti. Uvádí velký masakr v Luxoru 1997. Já doplňuji letopočty 2004 -2005 - 2006 (atentáty v Tabě, Šarm aš Šajchu a Dahabu na Sinaji, jehož sever je od pádu Mursího v roce 2013 sužován terorem organizace přidružené i Islámskému státu.)

Nejen toto, ale i další důvody (liknavost bezpečnostních orgánů v Egyptě, snadnost, s níž lze do letadla propašovat výbušninu) vedou Andora Šándora k tomu, že nedoporučuje cestovat nejen do letovisek u Rudého moře, ale do země jako takové. Naopak doporučuje zvažovat, zda je rozumné jít nebezpečí vstříc.

Takto postavená argumentace nutí k zásadnímu zamyšlení: s generálem nelze v principu nesouhlasit. Je tu ale malý háček. V den, kdy článek vyšel, došlo k teroristickému útoku v Istanbulu, kde přišlo o život jedenáct zahraničních turistů. Co tím chci říci?

Vlastně totéž, co dobře ví i generál Šándor, když píše: Jistě lze argumentovat, že Paříž je možná stejně tak nebezpečná jako Hurghada, a že si dnes nemůžeme být jisti téměř nikde. Dokonce ani doma. To uvádím proto, že Andor Šándor v závěru článku naznačuje: Dnes možná není sexy jet na dovolenou třeba na Slapy. Asi ne, není tam korál, ale o to ani tak nejde.

Ačkoli v Egyptě teroristé v posledních letech tu a tam zaútočili, anebo se o to alespoň pokusili, není tak úplně pravda, že by tamní bezpečnostní síly byly liknavé a neudělaly všechno pro to, aby teroristy eliminovaly. Formuluji to právě takto proto, že gen. Šándor doslova říká: Otázkou je, zda tyto síly (policie a armáda v Egyptě – LS) jsou skutečně připraveny a odhodlány chránit jejich (rozuměj: turistů – LS) vysněnou idylku. A dodává: Loňský útok v Tunisu (myšleno: v Tunisku – LS) je v tomto ohledu varující. Ano, je. Ale řešíme-li Egypt, pak není až tak „košer“ pomáhat si příkladem z jiné země.

Naopak je třeba vyzdvihnout, že egyptské bezpečnostní síly zvládly pokus o útok teroristů v chrámovém komplexu Karnak u Luxoru (červen 2015) a konec konců i nedávný útok na hotel Bella Vista v Hurghadě. Samozřejmě: pokud někdo spáchá sebevražedný atentát nebo zákeřně bodá do nic netuších lidí, obvykle ze zálohy, obětem se, žel, nevyhneme nikde na světě – ani v Izraeli, což je vlajková loď mezi zeměmi aktivně čelícími a potírajícími teror. Teroristé se chovají jako magoři a jako magor si počínal i střelec v Uherském Brodě v únoru 2015. Bilance: osm mrtvých. Je na místě, aby v zahraničí někdo nedoporučoval cesty do ČR, neboť když tam zajdete do hospody na výborné české pivo, můžete přijít o život, protože místní policie si při napadení hospody zabijákem počíná liknavě? Jistěže ne.

Andor Šándor také zmínil možnost, že by čeští turisté mohli být v Egyptě islamisty uneseni. Také nad touto hrozbou je nutné se vážně zamyslet, protože možnosti (českého) státu (řešit tuto situaci) jsou velmi omezené. A dále: Pokud by došlo k vážnému zhoršení bezpečnostní situace ve větší části země (Egypta), pak možnost evakuace našich občanů je spíše limitovaná. My nemáme žádné vojenské lodě s vrtulníky a letouny, které by Čechy evakuovaly, uvádí Andor Šándor. I v tom má pravdu, nicméně musíme se ptát, jestli únos hrozí pouze v Egyptě.

Vlastně patřím k těm, komu je článek Andora Šándora ve Svobodném fóru určen. Jezdím do Egypta rok co rok, bylo tomu tak za Mubaraka, těsně po jeho pádu, za vlády Nejvyšší rady ozbrojených sil, za Mursího, po revoluci z 30. června 2013, za vlády prozatímního prezidenta Mansúra i nyní za Sisiho. Neberu situaci v Egyptě na lehkou váhu, už proto, že ji denně sleduji, ale nikdy jsem v Egyptě neměl pocit strachu. Měl bych nyní, po prostudování textu gen. Šándora, svůj postoj k této zemi, pokud jde o bezpečnostní aspekty, přehodnotit a začít se bát? Toť otázka, na kterou zatím neznám odpověď.

Snad jen, a to už se trochu opakuji - kde je vlastně dnes bezpečno? Pojedu-li místo k Rudému moři do Paříže, Istanbulu, Jakarty, co mě tam může čekat? Ne, nechci působit jako účelový demagog, na to je téma vážné. Příliš vážné. Řešíme tu neřešitelné. Kdoví, možná právě ti turisté, kteří se loni v červnu slunili na pláži letoviska Sousse, si vybrali Tunisko místo Egypta z obav o vlastní bezpečnost. A ti, kdo v úterý (12/1) zamířili do Istanbulu obdivovat historické památky? Možná si také mysleli, že v Turecku je bezpečněji než v Egyptě. Takže, kam vlastně?