3.2.2023 | Svátek má Blažej


DAUHÁ: Ohlédnutí za fotbalovým mistrovstvím světa

6.12.2022

Ve večerních hodinách dne 28.11.2022 byl egyptský televizní reportér, který pokrýval dění na mistrovství světa ve fotbale v katarském Dauhá, napaden rozzuřeným davem a donucen opustit hřiště, aby nebyl zlynčován. Dav ho napadl, protože si ho spletl s izraelským novinářem.

Katarští vedoucí představitelé byli údajně z incidentu v rozpacích. Nebyli však v rozpacích z násilného antisemitismu davu. Katařané se cítili trapně z důvodu, že jejich úředníci nevěřili nebohému Egypťanovi, když trval na tom, že je jedním z nich. A tak přihlíželi, jak s ním běsnící lůza zachází „jako s Izraelcem“.

Od chvíle, kdy izraelští žurnalisté přistáli v Dauhá, aby přinášeli informace o probíhajícím mistrovství světa, čelili kruté nenávistí. Jásající fanoušci na ně křičeli „Palestina“ a bránili jim ve vysílání. Při procházce po ulicích jim nadávali, vyhrožovali a pronásledovali je. Izraelští reportéři byli vyhazováni z taxíků, tamější personál je odmítal obsluhovat v restauracích a napadal je. Nejčastěji na ně útočili Arabové z Kataru, Egypta, Libanonu, Jordánska, Maroka, Spojených arabských emirátů, Saúdské Arábie a dalších zemí, ale stejně nepřátelští byli také evropští fanoušci.

Pokaždé, když se izraelský novinář označí za Izraelce, jeho protějšek odpoví: „Palestina, Palestina, žádný Izrael neexistuje! Pouze Palestina!“ Palestinské vlajky jsou na hrách možná nejoblíbenější.

Reportér deníku Yediot Ahronot Raz Shechnik popsal v příspěvcích na svém Twitteru, jak s ním a jeho kolegy o víkendových ve dnech 26. a 27.11.2022 zacházeli, a zamyslel se nad tím, jak to změnilo jeho pohled na povahu konfliktu arabského světa s Izraelem.

Poté uvedl: „Poprvé jsem zde vystřízlivěl. Vždycky jsem byl centrista, liberál a otevřený člověk, který si velmi přál především mír. Vždycky jsem si myslel, že problém [mezi Araby a Židy] spočívá ve vládách, vůdcích - včetně té naší. Ale v Kataru jsem zjistil, jak všudypřítomná je nenávist [Arabů] mezi lidmi na ulici, jak moc si přejí vymazat nás z povrchu zemského. Do jaké míry vše, co souvisí s Izraelem, vyvolává ostrou nenávist.“

Shechnikovo svědectví, stejně jako videa ukazující šikanu, jíž je on a jeho kolegové vystaveni, vyvolávají otázku souvislosti mezi podporou palestinských Arabů na jedné straně a davovým násilím a šikanou Židů na straně druhé. Proč lidé, kteří napadají Židy, využívají „Palestinu“ jako ospravedlnění svého chování? A proč si lidé, kteří podporují „Palestinu“, myslí, že davové násilí vůči Židům je ospravedlnitelné?

Důvod je sice těžko přijatelný, nicméně zřejmý. Davové násilí vůči Židům souvisí s propalestinskými postoji většiny Arabů, protože jsou projevem téhož: antisemitismu. To je důvod, proč propalestinští aktivisté od Paříže po New York, od Londýna po Los Angeles útočí na Židy. To je hlavní příčina, proč se politici a policisté podporující Palestince vyhýbají stíhání těchto útoků a média podporující Palestince mají tendenci bagatelizovat jejich význam.

Podstatou palestinského arabského vyprávění není nic jiného než přivlastnění si židovské kultury, historie, dědictví a víry. Mezi pokrokáři je za viníka kulturního přivlastnění považován ten, kdo znevažuje nebo jinak ignoruje kulturní kořeny nějakého jevu. Pokud například někdo zmíní etnické jídlo, aniž by uvedl jeho původ, může očekávat, že bude očerněn jako fanatik.

Kulturní přivlastňování judaismu a židovského národa ze strany palestinských Arabů se dostává na zcela jinou úroveň.

Židovské dědictví, víra, národnost a dějiny - ve své celistvosti - jsou již 3 500 let spjaty se spojením židovského národa se Zemí Izrael. Nikdo nemůže pochopit židovskou víru a dějiny židovského národa bez Země izraelské a archeologické důkazy důkazy vypovídají o tisíciletých vazbách židovského lidu k této zemi.

Palestinský arabský národní příběh je založen na všeobecném popírání židovské historie, dědictví, národnosti a víry a na přivlastňování si všech těchto prvků palestinskými Araby. Šéf Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) a vůdce Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás trvá na tom, že palestinští Arabové jsou bibličtí Kananejci. Jeho předchůdce Jásir Arafat tvrdil, že palestinští Arabové jsou Jebusejci. Nevadí, že ani jedna z těchto skupin neexistuje již tři tisíce let.

Zároveň lživě prohlašuje, že mezi biblickými a dnešními Židy není žádná spojitost. Palestinští Arabové systematicky ničí archeologická naleziště po celém území Izraele, aby vymazali historické záznamy. Historie je pak přepisována na základě politických a propagandistických požadavků revidované, zcela vymyšlené historie dnešních palestinských Arabů.

Proto palestinští Arabové odmítají za každou cenu uznat právo Izraele na existenci. Jejich falešná historie bude neobhajitelná, pokud uznají, že Židé jsou původními obyvateli izraelské země, že Izrael není kolonialistickou výspou, ale jedinou vlastí, kterou kdy Židé znali a ke které si zachovali pouto po více než dva tisíce let vyhnanství a vyvlastňování imperiálními mocnostmi napříč dějinami. Kauza tzv. Palestinců má smysl pouze tehdy, pokud jsou popírány židovské dějiny, národnost, dědictví a víra a Židé jsou démonizováni za to, že se odmítají smířit s vymazáváním jejich identity.

Toto totální kulturní přivlastnění si židovské existence palestinskými Araby je vrcholným aktem nenávisti k Židům. A ti, kdo podporují palestinské Araby, podporují vymazání židovské existence v čase. Vzhledem k tomu, že palestinský narativ je v kulturním životě západních elit a pokrokářů tak zakořeněný, je často obtížné rozpoznat vyhlazovací nenávist k Židům, která je jeho jádrem.

Přijetí palestinské arabské legendy je v arabském světě, v širším muslimském světě a ve velké části západních neomarxistů téměř všeobecné. V Evropě a v Americe je téměř všeobecně uznáván všemi progresivisty. Všichni lidé, kteří přijímají a obhajují palestinský narativ, uznávají platnost politické kauzy, která je zcela založena na přivlastnění identity si židovského národa.

Shechnik a jeho kolegové novináři byli ohromeni, když zjistili pravdu o válce proti nim jako Židům a proti jejich státu. Antisemitismus, který oživuje jejich protivníky v Dauhá, nemá nic společného s tím, kdo vede izraelskou vládu nebo co izraelská armáda dělá v té které válce či operaci. Podpora tzv. Palestinců a jejich cíle vymazat Stát Izrael z mapy má kořeny v nenávisti k Židům, kterou sdílejí miliardy lidí na celém světě.

Palestinští Arabové jsou populární, protože jsou prostředkem k vyjádření a prosazování této zášti a to i v mocenských sálech po celém světě. Vytrvalost Izraele je nepřijatelná, protože židovský stát už jen tím, že nejen přežívá, ale prosperuje, už jen tím, že má žurnalisty, které může poslat na mistrovství světa v Dauhá, dokazuje, že palestinský příběh je nepravdivý a založený na odmítání pozorovatelné reality a historických záznamů, nikoli na spravedlnosti nebo pravdě.