V úterý udělal palestinský Hamás další chybné rozhodnutí – nepřijal příměří, které zkoncipoval Egypt. Izrael na ně přistoupil a zastavil ráno nálety na pásmo Gazy, které jsou odvetou za ostřelování země. Hamás klid zbraní označil za „kapitulaci“, prohlásil, že s ním návrh nikdo nekonzultoval, a odpalování raket ještě zesílil. Poté, co jich během šesti hodin dopadlo na Izrael padesát, dala vláda příkaz k novým náletům.

Příměří prosadil premiér Binjamin Netanjahu, který má v konfliktu zdrženlivější postoj. Ministři zahraničí a hospodářství Avigdor Liberman a Naftali Bennett je přijmout nechtěli a trvali na totálním zničení a svržení Hamásu. I tento názorový rozdíl přispěl v posledních dnech k ukončení politického spojenectví Libermanovy strany Jisrael bejtejnu (Izrael, náš domov) s Netanjahuovým Likudem, které vzniklo před loňskými parlamentními volbami. Rozchod obou stran nicméně neznamená konec vládní koalice.

Netanjahu stále opakuje, že cílem operace proti Hamásu je pouze zastavit ostřelování. Izraelské letouny od jejího začátku bombardovaly na 1600 cílů hnutí a zničily třetinu z celkových asi 9000 raket teroristů. V úterý ještě stihly podniknout odvetu za pondělní střelu ze Sýrie, kterou odpálila Lidová fronta pro osvobození Palestiny – Hlavní velení.

Egypt zřejmě návrh příměří s Hamásem skutečně nekonzultoval. Iniciátorem už není přítel hnutí, islamistický prezident Muhammad Mursí, ale zarytý odpůrce Hamásu Abdal Fattáh Sísí, který proti němu poslední rok zasahuje stejně nesmlouvavě jako proti Muslimskému bratrstvu a džihádistům na Sinaji. Izraelská operace mu přinejmenším nevadí a dodnes ji neodsoudil, jak mnozí Egypťané čekali. Výsledný návrh příměří tak nezohlednil ani nejmenší z podmínek, které Hamás požadoval, natož pak takové jako izraelské propuštění palestinských vězňů nebo úhradu platů zaměstnanců Hamásu v Gaze.

Návrh v podstatě obnovoval příměří z minulého konfliktu v listopadu 2012, které dojednala egyptská islamistická vláda. Předpokládal jen, že Hamás a Izrael zastaví nepřátelské akce a „budou otevřeny hraniční přechody do pásma Gazy“, ale neupřesňoval které a na jak dlouho. Pro Izrael znamenal totální vítězství a pro Hamás drtivou porážku hraničící s ponížením.

Na nabídku klidu zbraní reagoval zpočátku odmítavě i Islámský džihád, který se na ostřelování rovněž podílí, ale ve středu oznámil, že s Egyptem spolupracuje na novém návrhu.

Jednání o příměří pokračují, ale Hamás si dál klade nerealistické podmínky jako například zřízení letiště v Gaze. Svým úterním odmítnutím dodal izraelské operaci novou legitimitu. Mezinárodní společenství teď nemůže nic namítat ani proti případné pozemní ofenzivě, od které izraelskou vládu doposud odrazovalo. Hamás utrpí ještě větší ztráty při téměř nulovém úspěchu a ocitne se v ještě větší izolaci; za celou dobu konfliktu se mu nepodařilo získat mezinárodní podporu a ani arabský svět neodsuzuje Izrael tak ostře, jak hnutí čekalo.

Počet mrtvých Palestinců do středečního poledne stoupl na více než 200 a raněných na 1500. Odmítnutí příměří Hamásem přineslo i první izraelskou oběť – raketa zabila dobrovolníka, který na hranicích s Gazou rozdával vojákům jídlo. Teď záleží jen na Hamásu, o kolik množství mrtvých na obou stranách ještě stoupne.